Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v Otázkách Václava Moravce uvedla, že bude navrhovat rozpočet pro rok 2019 se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než se zatím počítalo. Vláda musí návrh rozpočtu předložit do sněmovny do konce září.
Schillerová uvedla, že stát na základě nové makroekonomické prognózy předpokládá tlak na růst mezd, protože roste i výkon ekonomiky. Vysvětlila, že vzhledem k tomu, že daňové a sociální odvody tvoří více než polovinu příjmů rozpočtu, lze očekávat vyšší příjmy, a tím i nižší schodek.
Dodala, že si musí počínat pragmaticky a naplnit základní priority vlády Andreje Babiše (ANO), přičemž za stávajících podmínek nemůže být ambicióznější a navrhnout rozpočet s ještě nižším schodkem. Upozornila, že nemohla plně vyhovět všem požadavkům jednotlivých resortů.
Snížení plánovaného deficitu uvítal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), podle něj to ale nesmí být na úkor platů ve veřejné sféře. Zopakoval, že sociální demokracie podporuje požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů na růst platů ve veřejné sféře o deset procent, který ale odmítá hnutí ANO. Hamáček chce, aby se otázkou platů zabývala ve středu vláda.
Kriticky se k návrhu rozpočtu postavil Luděk Niedermayer (TOP 09). Podle něj není snížení plánovaného deficitu o deset miliard maximum možného. Vláda se podle europoslance nechová odpovědně, když v době výrazného hospodářského růstu připravuje schodkový rozpočet.
„Je na vládě, jaké návrhy do parlamentu předkládá, a je na vládní koalici, jaké návrhy schvaluje,“ zdůraznil Niedermayer v Otázkách Václava Moravce. „Podle mého názoru se to, jakým způsobem vláda přistupuje k rozpočtu, dá označit za neodpovědné chování,“ komentoval návrh s tím, že kabinet nemyslí na to, jak bude rozpočet vypadat v příštích letech, ale jak ovlivní aktuální voličské preference.
ODS: Z bláta do louže
Návrh kritizuje i ODS. „V době mnohaletého ekonomického růstu je správný jediný schodek, a to nulový! Vláda současná a zejména ta předešlá, obě s dominantním vlivem hnutí ANO na veřejné finance, prohospodařily období prosperity vhodné pro strukturální změny a ozdravění veřejných financí,“ soudí poslanec Jan Skopeček.
Snížení plánovaného deficitu o deset miliard označil za posun z bláta do louže. „Navíc ve chvíli, kdy se rozpočtový plán a výsledek hospodaření ministrům financí za hnutí ANO tak dramaticky každoročně liší, má tato informace nulovou vypovídající hodnotu,“ uvedl.
Tlak z ministerstva práce, říká Zamrazilová
„Naprostou souhlasím s tím, co říká řada ekonomů. Když je ekonomika v takto dobrých dobách, za vrcholem cyklu nebo na jeho vrcholu, rozpočet by měl být vyrovnaný,“ vyjádřila se předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. 40 miliard schodku však na rozdíl od Niedermayera aktuálně považuje za „maximum možného“.
Dodala, že na jednáních vlády, jichž se může coby předsedkyně Národní rozpočtové rady účastnit, je svědkem snahy ministryně financí apelovat na své kolegy v kabinetu. Všichni ministři podle Zamrazilové mají „neustále natažené ruce“ ke spoustě priorit, které znějí velmi rozumně, ale ministerstvo financí je musí vybalancovat.
„Nejsilnější tlak je ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. V rukou sociální demokracie je historicky nastaven tak, že má v genetické výbavě říkat heslo ‚Zdroje jsou‘, a pokud nejsou, tak je prostě někde najít musíme,“ soudí Zamrazilová. Kritice podrobila výdaje na slevy jízdného ve veřejné dopravě pro studenty a seniory nebo plán na snížení daně z přidané hodnoty na pivo.
Původní padesátimiliardový deficit pro rozpočet 2019 představila vláda v červnu. Tehdejší plán počítal s celkovými příjmy rozpočtu na příští rok 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje měly být 1,482 bilionu.
Přesné parametry aktuálního návrhu rozpočtu se schodkem 40 miliard Schillerová založí do vládního informačního systému do konce srpna. Ministryně plánuje upravit i střednědobé výdajové rámce tak, že by měl schodek rozpočtu na roky 2020 a 2021 činit rovněž 40 miliard korun. Dosud se počítalo s deficitem 50 miliard korun.
Analytik: Ekonomický růst promarněn
Záměr snížit schodek rozpočtu vítají analytici, i oni však soudí, že vláda by měla usilovat o vyrovnaný rozpočet. Analytik Komerční banky Viktor Zeisel poukázal na to, že Schillerová očekává vyšší výběr daní a pojistného, aniž by plánovala opatření, která by vyšší růst příjmů měla zajistit. „Spoléhá pouze na růst ekonomiky, zejména mezd a spotřeby,“ doplnil. Za rizika pro naplnění rozpočtu považuje výdaje na platy státních zaměstnanců, důchody a dříve schválené investice.
Zeisel míní, že letošní rozpočet skončí lépe než s plánovaným deficitem 50 miliard korun. „V příštím roce se ale podle nás díky zpomalení ekonomiky a celkově velmi rychle rostoucím běžným i kapitálovým výdajům propadne do většího schodku. Očekáváme 50 miliard korun, nicméně rizika jsou spíše na straně ještě vyššího schodku,“ soudí.
Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy by cílem vlády vedle vyrovnaného rozpočtu mělo být v době ekonomického růstu také snížení poměru veřejného dluhu k HDP, který je nyní zhruba deset procentních bodů nad úrovněmi kolem 25 procent z doby před globální finanční krizí v roce 2008. „Vzhledem k období mimořádné prosperity, které ČR momentálně prožívá, se jedná o promarněnou příležitost. Většina ostatních států EU dluh v poměru k HDP aktuálně snižuje,“ uvedl Kovanda.
