ANO a ČSSD svedou první souboj o rozpočet, jen ministr práce žádá navíc 14 miliard

ČSSD bude mít dodatečné požadavky ve výši asi 20 miliard (zdroj: ČT24)

Jen pár dní poté, co získala Babišova vláda důvěru ve sněmovně, otestuje koaliční spolupráci mezi ANO a ČSSD rozpočet na příští rok. Původní obrys rozpočtu totiž schvaloval ještě předchozí Babišův kabinet bez sociálních demokratů. Tehdy mluvila ministryně financí Alena Schilerová (ANO) o tom, že ostatní ministři žádají navíc 10 miliard. ČSSD ale bude mít ještě  vyšší požadavky – jen ministr práce a sociálních věcí žádá pro svůj resort dodatečných 14 miliard.  Právě Petr Krčál (ČSSD) míří za ministryní financí hned v pondělí.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka bylo prvním úkolem nových ministrů rozklíčovat návrh rozpočtu na příští rok. „Další schůzku budeme mít v neděli v podvečerních hodinách, tam bychom měli zformulovat naše finální požadavky,“ upřesňuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Alena Schillerová proto čeká, s jakými požadavky její noví vládní kolegové přijdou. „Máme dvě třetiny nových ministrů, musí se s problematikou detailněji seznámit,“ říká Schillerová.

V pondělí zamíří na resort financí první ministr – právě Petr Krčál, a bude jednat o požadavcích pro ministerstvo práce. „Schází tam peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a na celý ten systém, který podporuje úřad práce, to si myslím, že je také vleklé téma,“ konstatuje Petr Krčál (ČSSD). Programové prohlášení nové vlády navíc počítá s výrazným zvýšením rodičovské, ani to zatím rozpočet nezahrnuje.

Další miliarda podle něj chybí na výstavbu nových domovů pro seniory a podporu dalších služeb, o které je v souvislosti se stárnutím generace zájem. V nadpožadavcích je započítáno i zvýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách. „Chybí tak 1,3 miliardy, abychom mohli zvýšit platy o deset procent,“ dodává Petr Krčál. 

Odbory chtějí přidávat letos, vláda zvažuje až příští rok

Platy chce zvyšovat i ministr vnitra Jan Hamáček, a to o šest procent v rizikovém příspěvku a o čtyři procenta v tarifech policistů a hasičů. Proto žádá 1,5 miliardy navíc. Už teď ale přiznal, že pokud bude vláda přidávat, tak ne letos. To přitom požadují odbory. „Celé to jednání s odbory budeme směřovat tak, aby k tomu zvýšení došlo od prvního ledna příštího roku,“ dodává Hamáček.

Vnitro má i další požadavky – třeba peníze pro tabulková místa pro nové policisty a u hasičů hlavně na financování nové techniky.

Předseda ČSSD teď kromě resortu vnitra vede i ministerstvo zahraničí: pro něj bude Hamáček požadovat navíc jednu miliardu.  Peníze prý chybí na diplomaty a opravy budov. „Cestou by mohlo být to, že část prostředků, které se vyberou na víza, by mohla být směřována do rozpočtu ministerstva zahraničních věcí,“ říká Hamáček.

Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) schází peníze v rozpočtu i jeho resortu: „Zejména na rekonstrukci a obnovu památek ale také na podporu živého umění.“ Ministerstvo kultury už přitom dostalo přidáno jednu miliardu.

  • Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu.
  • Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun.
  • V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
  • Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.