ANO a ČSSD svedou první souboj o rozpočet, jen ministr práce žádá navíc 14 miliard

5 minut
ČSSD bude mít dodatečné požadavky ve výši asi 20 miliard
Zdroj: ČT24

Jen pár dní poté, co získala Babišova vláda důvěru ve sněmovně, otestuje koaliční spolupráci mezi ANO a ČSSD rozpočet na příští rok. Původní obrys rozpočtu totiž schvaloval ještě předchozí Babišův kabinet bez sociálních demokratů. Tehdy mluvila ministryně financí Alena Schilerová (ANO) o tom, že ostatní ministři žádají navíc 10 miliard. ČSSD ale bude mít ještě  vyšší požadavky – jen ministr práce a sociálních věcí žádá pro svůj resort dodatečných 14 miliard.  Právě Petr Krčál (ČSSD) míří za ministryní financí hned v pondělí.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka bylo prvním úkolem nových ministrů rozklíčovat návrh rozpočtu na příští rok. „Další schůzku budeme mít v neděli v podvečerních hodinách, tam bychom měli zformulovat naše finální požadavky,“ upřesňuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Alena Schillerová proto čeká, s jakými požadavky její noví vládní kolegové přijdou. „Máme dvě třetiny nových ministrů, musí se s problematikou detailněji seznámit,“ říká Schillerová.

V pondělí zamíří na resort financí první ministr – právě Petr Krčál, a bude jednat o požadavcích pro ministerstvo práce. „Schází tam peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a na celý ten systém, který podporuje úřad práce, to si myslím, že je také vleklé téma,“ konstatuje Petr Krčál (ČSSD). Programové prohlášení nové vlády navíc počítá s výrazným zvýšením rodičovské, ani to zatím rozpočet nezahrnuje.

Další miliarda podle něj chybí na výstavbu nových domovů pro seniory a podporu dalších služeb, o které je v souvislosti se stárnutím generace zájem. V nadpožadavcích je započítáno i zvýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách. „Chybí tak 1,3 miliardy, abychom mohli zvýšit platy o deset procent,“ dodává Petr Krčál. 

Odbory chtějí přidávat letos, vláda zvažuje až příští rok

Platy chce zvyšovat i ministr vnitra Jan Hamáček, a to o šest procent v rizikovém příspěvku a o čtyři procenta v tarifech policistů a hasičů. Proto žádá 1,5 miliardy navíc. Už teď ale přiznal, že pokud bude vláda přidávat, tak ne letos. To přitom požadují odbory. „Celé to jednání s odbory budeme směřovat tak, aby k tomu zvýšení došlo od prvního ledna příštího roku,“ dodává Hamáček.

Vnitro má i další požadavky – třeba peníze pro tabulková místa pro nové policisty a u hasičů hlavně na financování nové techniky.

Předseda ČSSD teď kromě resortu vnitra vede i ministerstvo zahraničí: pro něj bude Hamáček požadovat navíc jednu miliardu.  Peníze prý chybí na diplomaty a opravy budov. „Cestou by mohlo být to, že část prostředků, které se vyberou na víza, by mohla být směřována do rozpočtu ministerstva zahraničních věcí,“ říká Hamáček.

Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) schází peníze v rozpočtu i jeho resortu: „Zejména na rekonstrukci a obnovu památek ale také na podporu živého umění.“ Ministerstvo kultury už přitom dostalo přidáno jednu miliardu.

  • Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu.
  • Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun.
  • V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
  • Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
13:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...