ANO a ČSSD svedou první souboj o rozpočet, jen ministr práce žádá navíc 14 miliard

5 minut
ČSSD bude mít dodatečné požadavky ve výši asi 20 miliard
Zdroj: ČT24

Jen pár dní poté, co získala Babišova vláda důvěru ve sněmovně, otestuje koaliční spolupráci mezi ANO a ČSSD rozpočet na příští rok. Původní obrys rozpočtu totiž schvaloval ještě předchozí Babišův kabinet bez sociálních demokratů. Tehdy mluvila ministryně financí Alena Schilerová (ANO) o tom, že ostatní ministři žádají navíc 10 miliard. ČSSD ale bude mít ještě  vyšší požadavky – jen ministr práce a sociálních věcí žádá pro svůj resort dodatečných 14 miliard.  Právě Petr Krčál (ČSSD) míří za ministryní financí hned v pondělí.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka bylo prvním úkolem nových ministrů rozklíčovat návrh rozpočtu na příští rok. „Další schůzku budeme mít v neděli v podvečerních hodinách, tam bychom měli zformulovat naše finální požadavky,“ upřesňuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Alena Schillerová proto čeká, s jakými požadavky její noví vládní kolegové přijdou. „Máme dvě třetiny nových ministrů, musí se s problematikou detailněji seznámit,“ říká Schillerová.

V pondělí zamíří na resort financí první ministr – právě Petr Krčál, a bude jednat o požadavcích pro ministerstvo práce. „Schází tam peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a na celý ten systém, který podporuje úřad práce, to si myslím, že je také vleklé téma,“ konstatuje Petr Krčál (ČSSD). Programové prohlášení nové vlády navíc počítá s výrazným zvýšením rodičovské, ani to zatím rozpočet nezahrnuje.

Další miliarda podle něj chybí na výstavbu nových domovů pro seniory a podporu dalších služeb, o které je v souvislosti se stárnutím generace zájem. V nadpožadavcích je započítáno i zvýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách. „Chybí tak 1,3 miliardy, abychom mohli zvýšit platy o deset procent,“ dodává Petr Krčál. 

Odbory chtějí přidávat letos, vláda zvažuje až příští rok

Platy chce zvyšovat i ministr vnitra Jan Hamáček, a to o šest procent v rizikovém příspěvku a o čtyři procenta v tarifech policistů a hasičů. Proto žádá 1,5 miliardy navíc. Už teď ale přiznal, že pokud bude vláda přidávat, tak ne letos. To přitom požadují odbory. „Celé to jednání s odbory budeme směřovat tak, aby k tomu zvýšení došlo od prvního ledna příštího roku,“ dodává Hamáček.

Vnitro má i další požadavky – třeba peníze pro tabulková místa pro nové policisty a u hasičů hlavně na financování nové techniky.

Předseda ČSSD teď kromě resortu vnitra vede i ministerstvo zahraničí: pro něj bude Hamáček požadovat navíc jednu miliardu.  Peníze prý chybí na diplomaty a opravy budov. „Cestou by mohlo být to, že část prostředků, které se vyberou na víza, by mohla být směřována do rozpočtu ministerstva zahraničních věcí,“ říká Hamáček.

Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) schází peníze v rozpočtu i jeho resortu: „Zejména na rekonstrukci a obnovu památek ale také na podporu živého umění.“ Ministerstvo kultury už přitom dostalo přidáno jednu miliardu.

  • Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu.
  • Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun.
  • V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
  • Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Strany a hnutí přiblížily své postoje k daním

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.
před 19 hhodinami

Na bydlení i autoškolu. Stále více rodičů dětem spoří

Podle bank přibývá rodičů, kteří spoří potomkům. První v žebříčku je zajištění studia, následuje úhrada autoškoly. Častým důvodem, proč rodiče spoří, je také finanční pomoc s budoucím bydlením. Pro našetření potřebné částky využívají většinou běžné spořicí účty, častěji než před lety ale také investují.
před 20 hhodinami

Přihoďte peníze, vyzývá opozice vládu kvůli programu na podporu bydlení

Vládní program na výstavbu nebo rekonstrukci nájemního bydlení zůstává pozastavený. Kvůli mimořádnému zájmu má příjem žádostí od července stopku. A to vadí opozici. Vyzývá proto kabinet, aby do projektu vložil víc peněz a umožnil jeho restart. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) říká, že na financích i znovuotevření této podpory je v kabinetu shoda. Na výstavbu bydlení s dostupnými nájmy je podle resortu v rozpočtu na příští rok garantováno 4,5 miliardy korun. A stejná částka má být k dispozici i v dalších letech.
21. 9. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky řešili vietnamský byznys v Česku

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o vietnamském podnikání v Česku a jeho vlivu na tuzemský trh. Vietnamci dnes často působí v cestovních kancelářích či třeba softwarových firmách. Pozvání přijali předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina, socioložka Tereza Freidingerová z Univerzity Karlovy a ředitel PTT GLOBAL Pham Thanh Tung. K tématu hovořili i advokát Pham Quoc Tan, autorka podcastu Viet Cast Thuy Duong Trinh a výzkumník trhu Zdeněk Skála. Snížení úrokových sazeb v USA pak komentovali investiční bankéř Ondřej Jonáš a politolog Jiří Pehe. V závěru se pořad věnoval rovněž stému výročí stavebnice Merkur.
21. 9. 2025

Sto tisíc dolarů ročně za vízum. Zůstaňte v USA, radí firmy specialistům z ciziny

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát sto tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl v pátek podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA, nebo je vyzvaly, aby se urychleně vrátili. Server Axios však s odvoláním na zdroj z Bílého domu později napsal, že opatření se nebude vztahovat na stávající držitele platných víz, kteří znovu vstupují do USA.
20. 9. 2025Aktualizováno20. 9. 2025

Tuzemský zbrojařský průmysl posiluje

Čeští zbrojaři dál posilují. Společnost Excalibur Army z holdingu Czechoslovak Group otevřela novou výrobní halu. S německou KNDS zároveň podepsala memorandum o zajištění oprav a údržby tanků Leopard 2. Výrobu v posledních pěti letech navýšil i holding STV Group, který investoval dvě miliardy korun, a to například do robotizované lakovny na velkorážovou dělostřeleckou munici. Část zbrojařů také expanduje na další trhy, třeba PBS Group vyrábí v americké Atlantě letecké motory do dronů a střel.
20. 9. 2025

EK navrhuje další sankce proti ruské stínové flotile. Cílí i na kryptoměny

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.
19. 9. 2025Aktualizováno19. 9. 2025

Rezignoval šéf KHNP, která má dostavět Dukovany

Prezident jihokorejské společnosti KHNP, která vyhrála tendr na stavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Dukovany, Ču Ho-wang rezignoval, informoval jihokorejský server The Chosun Daily. Pražská kancelář korejské společnosti uvedla, že projekt v Dukovanech bude pokračovat bez narušení a Čua do jmenování nového šéfa KHNP nahradí jeho zástupce. Rovněž podle mluvčího českého ministerstva průmyslu by změna ve vedení neměla stavbu ovlivnit.
18. 9. 2025Aktualizováno18. 9. 2025
Načítání...