ANO a ČSSD svedou první souboj o rozpočet, jen ministr práce žádá navíc 14 miliard

Nahrávám video

Jen pár dní poté, co získala Babišova vláda důvěru ve sněmovně, otestuje koaliční spolupráci mezi ANO a ČSSD rozpočet na příští rok. Původní obrys rozpočtu totiž schvaloval ještě předchozí Babišův kabinet bez sociálních demokratů. Tehdy mluvila ministryně financí Alena Schilerová (ANO) o tom, že ostatní ministři žádají navíc 10 miliard. ČSSD ale bude mít ještě  vyšší požadavky – jen ministr práce a sociálních věcí žádá pro svůj resort dodatečných 14 miliard.  Právě Petr Krčál (ČSSD) míří za ministryní financí hned v pondělí.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka bylo prvním úkolem nových ministrů rozklíčovat návrh rozpočtu na příští rok. „Další schůzku budeme mít v neděli v podvečerních hodinách, tam bychom měli zformulovat naše finální požadavky,“ upřesňuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Alena Schillerová proto čeká, s jakými požadavky její noví vládní kolegové přijdou. „Máme dvě třetiny nových ministrů, musí se s problematikou detailněji seznámit,“ říká Schillerová.

V pondělí zamíří na resort financí první ministr – právě Petr Krčál, a bude jednat o požadavcích pro ministerstvo práce. „Schází tam peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a na celý ten systém, který podporuje úřad práce, to si myslím, že je také vleklé téma,“ konstatuje Petr Krčál (ČSSD). Programové prohlášení nové vlády navíc počítá s výrazným zvýšením rodičovské, ani to zatím rozpočet nezahrnuje.

Další miliarda podle něj chybí na výstavbu nových domovů pro seniory a podporu dalších služeb, o které je v souvislosti se stárnutím generace zájem. V nadpožadavcích je započítáno i zvýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách. „Chybí tak 1,3 miliardy, abychom mohli zvýšit platy o deset procent,“ dodává Petr Krčál. 

Odbory chtějí přidávat letos, vláda zvažuje až příští rok

Platy chce zvyšovat i ministr vnitra Jan Hamáček, a to o šest procent v rizikovém příspěvku a o čtyři procenta v tarifech policistů a hasičů. Proto žádá 1,5 miliardy navíc. Už teď ale přiznal, že pokud bude vláda přidávat, tak ne letos. To přitom požadují odbory. „Celé to jednání s odbory budeme směřovat tak, aby k tomu zvýšení došlo od prvního ledna příštího roku,“ dodává Hamáček.

Vnitro má i další požadavky – třeba peníze pro tabulková místa pro nové policisty a u hasičů hlavně na financování nové techniky.

Předseda ČSSD teď kromě resortu vnitra vede i ministerstvo zahraničí: pro něj bude Hamáček požadovat navíc jednu miliardu.  Peníze prý chybí na diplomaty a opravy budov. „Cestou by mohlo být to, že část prostředků, které se vyberou na víza, by mohla být směřována do rozpočtu ministerstva zahraničních věcí,“ říká Hamáček.

Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) schází peníze v rozpočtu i jeho resortu: „Zejména na rekonstrukci a obnovu památek ale také na podporu živého umění.“ Ministerstvo kultury už přitom dostalo přidáno jednu miliardu.

  • Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu.
  • Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun.
  • V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
  • Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 11 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 15 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 21 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 21 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...