Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má k dispozici ČTK. Letošní rozpočet, který má také naplánovaný 50miliardový deficit, se ke konci května dostal do schodku 23,1 miliardy korun.
Se schodkem 50 miliard počítá ministerstvo financí pro každý rozpočet až do roku 2021
Ministryně již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.
Priority rozpočtu hodlá ministerstvo financovat díky očekávanému růstu daňových příjmů a celkovému dobrému vývoji ekonomiky. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo na 1,432 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2018 dochází k nárůstu o 117,1 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun.
V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz. Největší růst, o 41,4 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, které jako tradičně tvoří téměř polovinu výdajů. Následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun. O 131 milionů korun méně by mělo dostat také ministerstvo zahraničních věcí.
GALERIE
Rozdíly v návrzích rozpočtů 2018 a 2019
Daňové příjmy očekává resort o 40 miliard větší
Ministerstvo financí počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliard korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu ministerstva stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy korun. „Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta,“ uvádí materiál.
22 minut
Babiš a Schillerová k návrhu státního rozpočtu na rok 2019
Na dani z přidané hodnoty by měl státní rozpočet získat příští rok 298,5 miliardy korun oproti letos očekávaným 281 miliardám korun. „Růst inkasa bude způsoben především pozitivním ekonomickým vývojem, projeví se zde také pozitivní dopad opatření zavedených v předchozích letech, jako jsou elektronická evidence tržeb či dodatečný dopad kontrolního hlášení. Rok 2019 nepočítá s žádnými novými legislativními opatřeními, která by měla zásadní vliv na inkaso DPH,“ uvádí materiál.
Na daních z příjmu plánuje ministerstvo získat příští rok 287,1 miliardy korun, letos je 267,1 miliardy korun.
- zvýšení průměrného starobního důchodu o zhruba 918 Kč od 1. ledna 2019
- zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 procent, zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství a společné vzdělávání s celkovým dopadem 21,5 miliardy korun včetně zvýšení počtu pedagogů o 16 tisíc
- zvýšení výdajů na podporu sportu o 2,1 miliardy korun meziročně na 8,4 miliardy korun
- navýšení výdajů pro vysoké školy o 1,8 miliardy korun včetně prostředků na nárůst počtu studentů na lékařských fakultách o 15 procent
- zvýšení kapitálových výdajů (bez prostředků z fondů EU a dalších finančních mechanismů jako například norských fondů) v roce 2019 na 78,7 miliardy korun, tedy o 21 miliard korun více než v roce 2018
- zvýšení národního výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury o 12 miliard korun na 65,5 miliardy korun
- valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hlavního města Prahy ve výši 10 procent
Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu korun tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje resort podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.
Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů ministerstva měly zůstat až do roku 2021 v přebytku.
GALERIE
Komentáře k návrhu rozpočtu na rok 2019
Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že Národní rozpočtová rada by měla ve svém stanovisku žádat vyrovnaný rozpočet, neboť makroekonomické podmínky jej umožňují. „A je třeba snižovat absolutní výši dluhu a tím snižovat zranitelnost české ekonomiky při případném globálním, evropském nebo vnitrostátním ekonomickém útlumu či krizi,“ uvedl. Upozornil, že při případné krizi dramaticky klesají příjmy státu z daní a zvyšují se výdaje na dávky typu podpory v nezaměstnanosti.
Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) vláda fakticky rezervu na horší časy vytváří tím, že snižuje dluh vládních institucí ve vztahu k HDP. „Kdybychom ho chtěli nechat v současné výši, tak si můžeme dovolit v rozpočtu více,“ uvedl.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě. Finální podoba rozpočtu se tak proti prvnímu návrhu může ještě změnit. „Debata se povede o počtu zaměstnanců a o investicích, které je třeba provést,“ uvedl Babiš (ANO).
Letošní rozpočet se v květnu dostal do minusu
S deficitem 50 miliard se počítá i v případě letošního roku. Aktuální vývoj ukazuje, že ke konci května se státní rozpočet dostal letos poprvé do schodku 23,1 miliardy korun. Ke konci letošního dubna vykázal rozpočet přebytek 0,8 miliardy korun. Loni ke konci května byl
rozpočet ve schodku 18,7 miliardy korun. Po očištění o peníze z EU by rozpočet ke konci letošního května skončil se schodkem 51,5 miliardy korun.
Hospodaření bylo podle ministerstva ovlivněno pravidelně se opakujícími vlivy typickými pro květen. Na straně výdajů šlo o vyplacení dvouměsíční zálohy na regionální školství ve výši 18 miliard korun, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje energie, čtvrtletní výplatu státního příspěvku na důchodové pojištění a tradičně vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu.
Porovnání státního rozpočtu za leden až květen
„Květen je typicky pro státní rozpočet problémový měsíc. Na příjmové straně je slabý kvůli tomu, že v něm nejsou splatné některé daně, především z příjmu právnických osob a DPH,“ dodal ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci května stouply meziročně o 49,6 miliardy na 546 miliard korun. Celkové výdaje stouply o 54 miliard na 569,1 miliardy korun.
