Do zemědělské krajiny v Česku se začínají vracet tůně nebo remízky. Třeba v Hlučíně na Opavsku začali myslivci vysazovat biopásy s prosem, pohankou a bylinami. Jejich zásluhou se v polích lépe udrží hmyz, ptáci i větší zvířata. Krajina se také lépe vyrovnává s tím, co ji momentálně trápí nejvíc – sucho i prudké lijáky.
Zatímco dřív zemědělci krajinu uměle napravovali, dnes jí znovu vracejí rovnováhu vysazováním takzvaných biopásů.
„Jedná se o širší mez, která je mezi poli, mezi monokulturami,“ přiblížil myslivec Tomáš Matýsek z Hlučína-Darkoviček, kde se pustili do jejich obnovy. „Nalezneme tady třeba oves, proso, nějaký plevel, chrpu a pak různé traviny,“ popsal.
S výsadbou myslivci v Darkovičkách teprve začínají. Letos už osadili zhruba hektar půdy a příští rok chtějí pokračovat na dalších plochách.
Tůně napojí zvířata
Pracuje se také na zajištění vody pro volně žijící zvířata, na která také dopadají sucha. Poslouží buď napáječky, nebo tůně. Těch už v oblasti funguje několik a další vzniká.
„Byly by zapotřebí ještě asi tak tři tůně, abychom se napojili na tůně nad Darkovičkami a v celé hlučínské pahorkatině,“ přiblížil člen spolku Agri Nostra Pavel Kuchejda. Právě tento spolek se spolu se zemědělci a majiteli půdy zapojil do úprav krajiny v Hlučíně.
Plánuje se i obnova historických cest mezi poli. „Myslím, že staří sedláci moc dobře věděli, proč to takhle kdysi měli,“ poznamenala místostarostka Hlučína Blanka Kotrlová (Nestraník).
O tom, že v Česku přibývá hospodářů, kteří do krajiny vracejí přírodní prvky, svědčí i objem dotací, které na to vydává stát. Třeba na výsadbu biopásů letos přislíbil 48 milionů korun.
