Mezi podnikateli roste mírná skepse, naopak důvěra spotřebitelů v ekonomiku je rekordní

Důvěra v českou ekonomiku po únorovém růstu na nejvyšší úroveň za deset let v březnu klesla o 0,2 bodu na 99,7 bodu. U podnikatelů se ve srovnání s předchozím měsícem snížila o půl bodu na 97 bodů. Naopak u spotřebitelů vzrostla o 0,8 bodu na 112,8 bodu, což je dosud nejvyšší hodnota.  V porovnání s loňským březnem je celková důvěra i důvěra podnikatelů a spotřebitelů vyšší.

Důvěra v tuzemskou ekonomiku se i v březnu podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy udržuje na vysoké úrovni. „Spotřebitelská důvěra vystoupala na svůj absolutní rekord za celou historii měření, tedy od ledna 1998,“ uvedl.

Důvodem je podle něj pokračující růst mezd a vyhlídky na jejich další zvyšování při stále poměrně přijatelné inflaci a stlačených cenách pohonných hmot.

U spotřebitelů se pro období příštích dvanácti měsíců téměř nezměnily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace, téměř stejné zůstaly i obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, stejně jako úmysl spořit. Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se mírně snížily a obavy z růstu cen se oproti únoru mírně snížily, uvedl Český statistický úřad.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera je to, že důvěra spotřebitelů překonala dosavadní nejvyšší lednovou úroveň, do jisté míry překvapující vývoj, jelikož důvěra spotřebitelů v minulých letech po dosažení lednových maxim postupně klesala a začala růst opět až v druhé polovině roku.

Podnikatelé měli vyšší důvěru v ekonomiku v březnu v meziměsíčním srovnání v průmyslu a stavebnictví, naopak v obchodu a službách se snížila. 

V průmyslu proti únoru vzrostla o 0,3 bodu na 96,8 bodu a vrátila se tak na lednovou úroveň. Z průzkumu vyplývá, že podnikatelé v průmyslu v období příštích tří měsíců uvažují o zvýšení počtu zaměstnanců. „Očekávání vývoje celkové ekonomické situace jsou pro období příštích tří i šesti měsíců v meziměsíčním srovnání mírně vyšší,“ uvedli statistici. Také meziročně je důvěra v průmyslu vyšší.

Nahrávám video
Ekonom Kovanda k mírně klesající důvěře v českou ekonomiku
Zdroj: ČT24

Podnikatelům by se mělo letos dařit, odhadují analytici

Ve stavebnictví indikátor důvěry vzrostl o 3,6 bodu na 97,1 bodu. Podle Kovandy se důvěra v březnu a únoru změnila k lepšímu natolik, že lze konstatovat, že k rychlejšímu růstu optimismu ve stavebnictví, dohromady během dvou po sobě jdoucích měsíců, došlo naposledy v roce 2004. „V březnu se také nálada ve stavebnictví ocitla na své nejvyšší úrovni od listopadu 2008, tedy od doby, než se v českém stavebnictví naplno projevily důsledky  světové finanční krize,“ doplnil.

Zástupci stavebních firem v březnu zhodnotili poptávku po stavebních pracích lépe než v únoru, očekávání růstu zaměstnanosti jsou podle průzkumu vyšší. I meziročně je důvěra ve stavebnictví vyšší.

V obchodu klesla v březnu důvěra meziměsíčně o 2,6 bodu na 100,6 bodu a ve službách o 1,4 bodu na hodnotu 96,7 bodu. Meziročně byla v obchodu nižší a v odvětví služeb vyšší.

Celkově by se podnikatelům mělo dařit i v letošním roce, míní Viktor Zeisel z Komerční banky. „Dynamika hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů Česka zůstane pozitivní a dalšího zlepšování dozná i domácí poptávka,“ uvedl.

Ve srovnání se zahraničím zůstávají podle Seidlera tuzemské podniky i domácností  prozatím více optimističtí. Pokud se v příštích měsících bude dál zhoršovat důvěra, bude zdrojem takřka jistě vývoj v zahraničí a na světových trzích, neboť podmínky v ČR samotné hovoří pro její další zlepšování, dodal Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...