Ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá mzda meziročně o 6,8 procenta na 29 050 korun. Reálně, se zohledněním inflace, se zvýšila o 4,2 procenta. Ještě více než průměr však rostl medián, který si připsal 7,1 procenta a dosáhl 25 181 korun. Právě růst ukazatele oddělujícího výše platů na dvě stejné poloviny tak ukazuje, že se v Česku přidává spíše v hůře placených profesích.
Mzdy v Česku dál rostou, průměr přesahuje 29 tisíc. Přidává se hlavně v hůře placených profesích
Medián je střední hodnota mezd. Představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Medián u mužů dosáhl 27 486 korun, u žen byl 22 584 korun.
„Většina lidí však na průměrnou mzdu nedosáhne. Proto je důležitý ukazatel mediánu mezd, který lépe vystihuje mzdovou úroveň v České republice,“ podotkl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Vysoký růst mezd je podle Křečka vyvolán extrémně nízkou nezaměstnaností. Díky vyšším mzdám se navyšuje spotřeba domácností, což je hlavním faktorem růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí zrychlil růst na pět procent a vysoké tempo si udrží i v závěru roku. Růst mezd a posilující kurz koruny navíc zvyšují kupní sílu Čechů v zahraničí.
„Česká republika je rovnostářská země a mzdové rozdíly mezi lidmi nejsou velké. Více než čtyři pětiny zaměstnanců pobírají mzdu do 46 000 korun,“ dodal Křeček. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 170 korun a 45 740 korun.
Jaký růst je udržitelný?
„V současnosti dynamika mezd převyšuje dynamiku produktivity práce a zaměstnavatelé musí snižovat svou ziskovou marži, aby si své zaměstnance udrželi. Zatím k tomu mají prostor, ale ten jim časem dojde a růst mezd se bude muset přizpůsobit zvyšování produktivity,“ upozornil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Domnívá se, že takto vysoký nárůst mezd je dlouhodobě neudržitelný.
Zeisel se domnívá, že nedostatek pracovní síly a růst mezd bude nutit podnikatele investovat. Budou se tak snažit uvolnit drahou pracovní sílu stroji a zvyšovat produktivitu své výroby. „To by mělo zajistit domácí ekonomice dlouhodobě silnější růst a prostor pro stabilní zvyšování mezd a tím i životní úrovně v Česku,“ dodal.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že průměrná mzda vykázala v reálném meziročním vyjádření šestý nejrychlejší čtvrtletní růst za posledních deset let. „Zůstala nad úrovní 29 tisíc korun a je takřka jisté, že ještě letos – ve čtvrtém kvartále – poprvé v historii překoná úroveň 30 tisíc korun,“ odhadl.
Mzdy v posledním čtvrtletí roku 2017 podle Kovandy porostou silným tempem jak ve veřejné, tak privátní sféře. Zaměstnanci ve veřejné sféře mohou prý v letošním čtvrtém čtvrtletí počítat s růstem nominálních mezd převyšujícím v meziročním vyjádření dokonce deset procent. Citelně, takřka o osm procent, si ve stejném období polepší pracovníci privátní sféry. Za celý rok celkově růst nominálních mezd vykáže hodnotu 6,9 procenta. „To by bylo nejrychlejší roční tempo růstu nominálních mezd od roku 2008,“ prognózuje ekonom. I on se domnívá, že takto vysoký růst je už ze střednědobého, natož z dlouhodobého hlediska neudržitelný.
Kde přidávali nejvíce
Nejrychleji rostly mzdy pracovníkům ve stravování a ubytování (meziročně o 10,3 procent), což souvisí jednak se zavedením EET tlačící přesun mzdové kompenzace mimo šedou ekonomiku a také růstem minimální mzdy, uvedl hlavní ekonom ING Bank ČR Jakub Seidler. Nejpomaleji pak rostly mzdy pracovníkům ve finančnictví (2,8 procenta).
Dodal, že průměrná nominální mzda v 3. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostla o 6,8 procenta. Dynamika mezd tak ve srovnání s předchozím čtvrtletím mírně zpomalila a zaostala jak za očekáváním trhu (7,7 procenta), tak ČNB (7,5 procenta).
Mzdový růst byl v letních měsících slabší, než v letošním druhé čtvrtletí, kdy nominální mzda vzrostla meziročně o 7,6 procenta a reálná mzda 5,3 procenta, upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Je zřejmé, že silný růst mezd, vykázaný v letošním druhém čtvrtletí, byl posílen výplatou prémií v některých významných odvětvích: tento jednorázový faktor se v letních měsících neopakoval a tempo růstu mezd tak ve třetím čtvrtletí zpomalilo,“ doplnil.