Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně v říjnu pokračovala v poklesu na nová několikaletá minima. V EU se proti září snížila o 0,1 procentního bodu na 7,4 procenta a byla nejníže od listopadu 2008. V eurozóně, tedy v zemích platících eurem, klesla stejným tempem na 8,8 procenta, což je nejméně od ledna 2009. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Míra nezaměstnanosti v EU i v eurozóně v říjnu klesla, nejnižší je opět v Česku
Ve 28 zemích Unie bylo v říjnu bez práce 18,24 milionu lidí, z toho 14,34
milionu v eurozóně. Proti září se počet nezaměstnaných v Unii snížil o 111 tisíc a v zemích s eurem o 88 tisíc.
- Eurostat používá při vykazování nezaměstnanosti údaje Českého statistického úřadu. Ty se liší od údajů, jak nezaměstnanost vykazuje Úřad práce ČR.
- Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
- Například v říjnu činila podle ČSÚ nezaměstnanost 2,6 procenta. Podle Úřadu práce činila 3,6 procenta.
Z jednotlivých členských zemí měla podle metodiky Eurostatu nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, a to 2,7 procenta. Na Maltě činila 3,5 procenta a v Německu 3,6 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost má Řecko a Španělsko, kde je bez práce kolem pětiny práceschopných obyvatel.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka konečné výsledky zkreslují v eurozóně obvyklé částečné pracovní úvazky, protože lidé pracující na částečný úvazek nejsou bráni jako nezaměstnaní. „Přesto v porovnání se zaměstnanci pracujícími na plný úvazek jsou podstatně méně vytíženi. Kdybychom nezaměstnanost v eurozóně přepočetli na plné pracovní úvazky, rázem by tamní míra nezaměstnanosti výrazně vzrostla,“ dodává Křeček.
Meziročně míra nezaměstnanosti klesla v EU o 0,9 procentního bodu a v měnové unii o jeden procentní bod. V meziročním srovnání se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských zemích, ze kterých jsou údaje k dispozici, vyjma Finska, kde zůstala beze změny. Největší pokles zaznamenaly Kypr a Řecko.
Ilustrační foto
Počet mladých bez práce je stále dost
Vysoká však zůstává nezaměstnanost mezi mladými ve věku do 25 let, i když i zde ve srovnání s loňským říjnem klesla, a to o 1,7 procentního bodu. V EU činila 18,6 procenta a v eurozóně o 16,5 procenta.
Nejlépe se daří zaměstnávat mladé v Německu, kde míra nezaměstnanosti mezi nimi činila 6,6 procenta. Druhá byla Česká republika (7,2 procenta). Naopak v Řecku podle posledních dostupných údajů ze srpna bylo bez práce více než 40 procent mladých. Ve Španělsku nezaměstnanost mezi mladými činila 38,2 procenta a v Itálii 34,7 procenta.
„Přestože lidé v západní Evropě jsou zvyklí migrovat za prací, úvahy o zaměstnání v České republice jsou spíše výjimečné. To je dáno výrazně nižší úrovní tuzemských mezd. Česká republika se může spoléhat pouze na migraci pracujících z východní Evropy. Naše země je populární pro Slováky, Poláky a Ukrajince,“ upřesňuje Křeček.
Ilustrační foto
Inflace v eurozóně zůstává slabá, vystoupila na 1,5 procenta
Roční míra inflace v eurozóně zůstává slabá, v listopadu se zvýšila pouze na 1,5 procenta, uvedl ve svém prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Inflace byla jen o desetinu procentního bodu vyšší než v říjnu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že vystoupí na 1,6 procenta.
Změny cenových výkyvů z měsíce na měsíc první rychlý odhad statistického úřadu neobsahuje.
Nejvýraznější vliv na inflaci měly ceny energií, které v listopadu meziročně vzrostly o 4,7 procenta, zatímco v říjnu vykázaly tříprocentní nárůst. O 2,2 procenta se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků, zatímco v říjnu meziroční nárůst činil 2,2 procenta. Ceny služeb vykazovaly stejně jako v říjnu růst o 1,2 procenta.
Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB) je inflace mírně pod dvěma procenty. Banka se snaží růst cen i ekonomiky eurozóny podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
V říjnu ECB učinila první krok k omezení mimořádně uvolněné měnové politiky a oznámila, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (765 miliard korun) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech ale bude pokračovat nejméně do konce září příštího roku, a pokud si to vyžádá situace, tak ještě déle.
„Jakkoliv lze předpokládat, že se jádrová inflace v důsledku silného hospodářského růstu vydá v průběhu roku 2018 nahoru i v případě eurozóny, tak stávající data jistě utvrdí ECB v názoru, že opatrnost je při zpřísňování měnových podmínek zcela namístě,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Pro středoevropské ekonomiky a tamní centrální banky představují data o inflaci v eurozóně důležitý signál ve dvojím smyslu. Jednak zde zatím stále není nijak viditelná hrozba dovozu vyšší inflace ze zahraničí, tedy z eurozóny. Navíc podle Jáče v případě zemí jako Česká republika je vše umocněno posilováním jejich národních měn. „V případě české ekonomiky jsou dovozní ceny momentálně protiinflačním faktorem a ve směru zmírňování inflace budou dovozní ceny působit i v první polovině roku 2018,“ konstatuje.
A dále platí, že data o inflaci ujišťují samotnou ECB ve správnosti jejího opatrného postoje při utlumování stávající politiky kvantitativního uvolňování, tedy omezování programu nákupů aktiv, což pro středoevropské centrální banky znamená, že ze strany měnové politiky ECB zde nebude vytvářeno prostředí, které by žádalo rychlejší zpřísňování měnových podmínek ve středoevropském regionu.
„To je důležitá zpráva i pro ČNB. Data o inflaci z eurozóny a jejich implikace pro uvažování ECB vnímám coby faktor hovořící proti přílišnému spěchu při zvyšování úroků ČNB. I nadále tak předpokládám, že po listopadovém zvýšení úroků ponechá ČNB své sazby v prosinci beze změny a že k dalšímu růstu sazeb dojde až na prvním zasedání bankovní rady v novém roce, tedy na počátku února 2018,“ míní Jáč.