Ekonomika eurozóny i ta česká bude v příštím roce růst. Vyplývá to z prognózy Evropské komise. Česká ekonomika má letos růst o 3,2 procenta, celá eurozóna pak o 2,3 procenta. Tempo růstu se sice podle komise zpomaluje, česká i evropská ekonomika jsou však silné.
Unie české ekonomice věří, potvrdila prognózu silného růstu. Dařit se bude i eurozóně
Evropská komise zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 3,2 procenta z předchozích 3 procent. Tempo růstu sice zpomalí z loňských zatím předběžných 4,5 procenta, ekonomika však zůstává silná a zažívá hospodářský vzestup díky domácí poptávce, odhaduje prognóza komise.
Nadále se má zvyšovat i vývoz za podpory globální poptávky, což podle EK neutralizuje vliv silného dovozu na hrubý domácí produkt (HDP). Odhad na rok 2019 pak zůstal beze změny, HDP se má zvýšit o 2,9 procenta.
Loňský odhad růstu EK zlepšila z listopadových 4,3 procenta. Ekonomiku loni táhla podle komise hlavně soukromá spotřeba a investice. Trh práce se potýká s nedostatkem pracovních míst, což způsobuje růst mezd a zvyšuje spotřebu domácností. K celkovému růstu opět přispívají i investice.
Harmonizovaná inflace loni zrychlila na 2,4 procenta z 0,6 procenta v roce 2016, hlavně po růstu cen potravin a služeb. Rozhodnutí centrální banky loni v dubnu ukončit devizové intervence a následné zvýšení úrokových sazeb zřejmě zvýšily inflační tlaky na dovoz zboží a služeb. Letos by inflace měla podle EK zůstat na 2,4 procenta a příští rok se stabilizuje na dvou procentech.
Letos budou mít největší vliv na růst spotřebitelských cen opět ceny potravin a služeb. V první polovině roku by se měly zvyšovat i ceny energií. Česká národní banka na počátku tohoto měsíce zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 3,4 procenta odhadovaných v listopadu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta. Pro rok 2017 nechala ČNB odhad růstu na 4,5 procenta.
Růst čeká i celou eurozónu
Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné.
Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze. V listopadovém výhledu EK čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta.
K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo.
Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla nadále zůstat tlumená. Na trhu EU je zatím dostatek volné pracovní síly, takže se nezvyšuje tlak na růst mezd. Celková inflace bude i nadále odrážet vývoj cen energií a očekává se, že se bude zvyšovat jen pozvolna.
V eurozóně má letos inflace zůstat na loňské úrovni 1,5 procenta a příští rok zrychlit na 1,6 procenta. V EU má letos zrychlit na 1,9 procenta z 1,7 procenta loni. Ve 2019 zpomalí růst cen na 1,8 procenta.
Rizika nejnovější prognózy jsou převážně vyrovnaná. Ekonomický růst by podle EK mohl v krátkodobém výhledu překonat očekávání, což naznačuje současná optimistická nálada. Zpomalit růst však mohou výsledky jednání o odchodu Británie z EU, ale také geopolitické napětí a snahy některých zemí o větší ochranu vlastního trhu.
Eurostat ve svém rychlém odhadu na konci minulého měsíce uvedl, že HDP zemí používajících euro se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let.