Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok, v obou případech o 0,1 procentního bodu proti předchozí prognóze. Na letošní rok tak fond počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, na příští rok pak se zrychlením na 3,7 procenta. MMF to uvedl ve své pravidelné podzimní zprávě o výhledu světové ekonomiky.
Loni globální ekonomika vzrostla o 3,2 procenta, což byl nejpomalejší růst od vypuknutí globální finanční krize.
K silnějšímu růstu přispívá zvláště zotavení investic, obchodu a průmyslové výroby doprovázené posílením podnikatelské a spotřebitelské důvěry. Růst výrazně zrychluje v Evropě, Japonsku, Číně a ve Spojených státech.
Měnový fond zlepšil i výhled pro Českou republiku. Letos má tempo jejího růstu zrychlit na 3,5 procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok ale růst české ekonomiky zpomalí na 2,6 procenta. V jarním výhledu předpovídal fond zrychlení růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,8 procenta, na příští rok očekával růst o 2,2 procenta.
Současný globální vzestup je podle MMF mnohem širšího rázu než v posledních deseti letech. Zhruba 75 procent světové ekonomiky, měřeno HDP v paritě kupní síly, přispělo ke zrychlení růstu. Zbývajících 25 procent je však stále možným zdrojem destabilizujících šoků.
Problémy rozvojových zemí soustředených na vývoz komodit
Zlepšil se výhled pro rozvinuté země, zvláště pro eurozónu, v mnoha zemích ale zůstává nízká inflace a růst produktivity, přičemž stárne populace. Problémy mají rozvojové země a státy s nízkými příjmy zaměřené na vývoz komodit, zvláště energií. Několik se jich potýká s občanskými a politickými nepokoji, převážně na Blízkém východě, v severní a subsaharské Africe a v Latinské Americe.
Mnoho z těchto zemí také patří k těm, které jsou nejvíce vystaveny negativním dopadům změn klimatu, což již pociťují prostřednictvím častějších extrémních výkyvů počasí, jako jsou vlny veder a silných srážek.
