Kauza zajišťovací příkazy: Nejvyšší správní soud podpořil firmu FAU proti Finanční správě

Finanční správa prohrála spor s opavskou firmou FAU. Nejvyšší správní soud (NSS) ve čtvrtek zamítl kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který zrušil zajišťovací příkazy vydané na tuto firmu. Vyplývá to z jeho webu, o rozsudku informoval server IHNED.cz. Firma FAU, která po vydání zajišťovacích příkazů zkrachovala, měla sklad v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert.

Úředníci po firmě FAU v podstatě vymáhali DPH za jeden obchod dvakrát. Podle iHNED.cz žádali po firmě jako po ručiteli nejprve 200 milionů korun, tentýž den dalšími příkazy 218 milionů.

Krajský soud posléze označil zajišťovací příkazy za nezákonné, jeho verdikt nyní potvrdil Nejvyšší správní soud.

Odvolací finanční ředitelství spolu s kasační stížností podalo žádost o přiznání odkladného účinku. Poukázalo na to, že po zrušení zajišťovacích příkazů krajským soudem je nutné peníze vrátit, hrozí také povinnost uhradit případnou škodu. Úřad se obával, že z firmy už později peníze nevymůže, i kdyby se ukázalo, že jeho postup byl správný. Nejvyšší správní soud už dříve žádosti nevyhověl.

  • Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti potenciálním neplatičům daní.
  • Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. 
  • Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.
  • Zdroj: ČTK

 „Nejvyšší správní soud dnes potvrdil, že exekuce byla nezákonná,“ citoval iHNED.cz právního zástupce FAU Alfréda Šrámka. „Je to otevření cesty k náhradám škody. V okamžiku zahájení exekuce měla firma hodnotu převyšující miliardu korun,“ dodal.

Paralelně dostal soud na stůl ještě kasační stížnost Generálního ředitelství cel, která také neuspěla u Krajského soudu v Brně. V této věci zřejmě NSS ještě nerozhodl.

Spor o roli Andreje Babiše

Zmínka o likvidaci společnosti FAU zazněla na nahrávce zveřejněné v srpnu na anonymním twitterovém účtu Skupina Šuman a podle některých politiků vyvolává dojem, že finanční správa jednala v zájmu šéfa hnutí ANO a bývalého ministra financí Andreje Babiše.

Obchodník s pohonnými hmotami FAU totiž vlastní sklad pohonných hmot v areálu přerovské společnosti Precheza z holdingu Agrofert, který Babišovi patřil. Babiš holding později převedl do svěřenských fondů.

„Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony,“ říká na nahrávce Babiš, který se má aktuálně stát novým premiérem. Není jasné, kdy a s kým na ní mluví.

Andrej Babiš už dříve popřel, že by v době působení ve funkci ministra financí zneužíval nebo úkoloval finanční a celní správu. Finanční správa podle svého vyjádření pracuje samostatně na základě vlastní analytické činnosti, a nikoliv na základě zadání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...