Zemědělcům loni stoupl zisk o čtvrtinu. Ceny mléka ale pokračovaly v propadu

Nahrávám video

Zisk českého zemědělství loni meziročně stoupl o 25,9 procenta na 20,22 miliardy korun. Šlo o druhý nejlepší výsledek od roku 2000, lepší byl jen v roce 2014. Zemědělská produkce meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 129,3 miliardy korun. Předběžné výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lepší výsledky zaznamenala loni rostlinná produkce, která meziročně vzrostla o 3,5 procenta na 77,3 miliardy korun. Nejvyšší nárůst byl u kukuřice na zrno. Naopak hodnota živočišné produkce se mírně snížila o 0,2 procenta na 46,3 miliardy korun.

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiřího Hrbka loni dále klesaly ceny zemědělských výrobců u mléka. „Cenový sešup, který byl v roce 2015, pokračoval téměř do konce roku 2016,“ řekl. Pokles cen se ale týkal i drůbeže a vajec.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale podotkl, že neví o větším počtu zemědělců, kteří by skončili s chovem krav nebo je převedli na masnou produkci. S celkovým loňským výsledkem zemědělství je spokojen.

Někteří odborníci však výsledky příliš pozitivně nehodnotí. „Na první pohled by mi to mělo dělat radost a měl bych být spokojený, že došlo k takovému nárůstu. Nicméně na rovinu si řekněme, že se stále snižuje podíl živočišné výroby na celém hospodářském výsledku. To je samo o sobě trend rozhodně negativní,“ řekl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Ani podle agrárního analytika Petra Havla uvedená čísla nejsou velkým důvodem k oslavám. Do hospodářského výsledku, který statistici uvádí v běžných cenách, je totiž podle Havla třeba započítat i celorepublikové makroekonomické trendy. „Je to pozitivní zpráva, nicméně nepodléhejme přehnanému optimismu. V loňském roce rostly ceny zemědělských komodit, rostla míra dotací a rostla ekonomika. Tím, že lidé dostali více peněz díky sociální politice státu, tak mohli více utrácet a také utráceli víc. Tržby všude rostly, zdaleka nejenom v zemědělství,“ dodal analytik.

Třicet miliard šlo na dotace

Odhadovaný objem vyplacených dotací na výrobu se meziročně zvýšil o 3,4 procenta na 30,8 miliardy korun. „Celkový objem dotací roste,“ uvedl Jurečka. Zemědělci podle něj peníze dostávají například za dobrou péči o zvířata nebo za redukci pesticidů.

Podle ministra bude nutné podporovat zemědělce a potravináře do té doby, než se zvýší produkce s vysokou přidanou hodnotou a zlepší se schodek agrárního zahraničního obchodu. 

Jiří Felčárek z agrární komory by si v dalších letech přál jinou strukturu dotací, aby se více zaměřovaly na speciální plodiny a živočišnou výrobu. Současné nastavení podle něj podporuje pěstování rostlin na velkých plochách. Pýcha připomněl, že loňské dotace za více než 30 miliard korun jsou vyšší než celkový zisk oboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 13 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 19 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...