Pavel navrhl na ústavní soudce další dva adepty

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Dolanská Bányaiová působí jako advokátka téměř dvacet let, svoji praxi zaměřuje především na zastupování klientů v soudních a rozhodčích řízeních, na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. 

Podporu její nominaci vyjádřilo představenstvo České advokátní komory. „Jsme si jisti, že je důstojnou zástupkyní advokátního stavu a splňuje veškerá profesní i lidská kritéria kladená na ústavní soudce a soudkyně,“ sdělil předseda komory Robert Němec. Věří tomu, že prezident do budoucna bude nominovat na ústavní soudce další osobnosti z řad advokátů.

Kühn je profesorem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zhruba 15 let je soudcem Nejvyššího správního soudu. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Kühn se v minulosti také podílel na činnosti Legislativní rady vlády, byl také asistentem soudce ÚS.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, který se stal předsedou ÚS, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. 

Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Další Pavlův nominant Simon nezískal podporu Senátu.

Zdeněk Kühn je od roku 2008 soudcem Nejvyššího správního soudu a je předsedou jeho senátu.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou školu Michiganské univerzity v USA. V letech 1997 až 2001 pracoval v advokátní kanceláři jako advokátní koncipient. Od roku 2000 působil jako odborný asistent, v roce 2006 se stal docentem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2018 byl jmenován profesorem teorie práva. Vede semináře i v angličtině. Přednášel i na Newyorské univerzitě v Praze.

Od roku 2004 byl tři roky asistentem soudce na Ústavním soudu, podílel se rovněž na činnosti Legislativní rady vlády České republiky.

V letech 2011 až 2015 byl jedním z expertů Evropské banky pro obnovu a vývoj (EBRD) na podporu právní reformy v Moldavsku. V roce 2012 působil u EBRD jako expert pro reformy v Albánii. V letech 2015 až 2017 byl hlavním expertem programu Rady Evropy (HELP) pro vzdělávání v oblasti soudcovské argumentace a aplikace Evropské úmluvy v Polsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a Bulharsku. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jako advokátka se Lucie Dolanská Bányaiová specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo, je jednatelkou a partnerkou v advokátní kanceláři Bányaiová Vožehová. Kromě toho působí u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře. Od října 2021 zasedá v představenstvu České advokátní komory.

Vystudovala pražskou právnickou fakultu, kde získala malý i velký doktorát. Má za sebou také studijní pobyty na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii a Brandeisově univerzitě ve Spojených státech. Na UK dnes sama učí, vede semináře mezinárodního práva soukromého, přednáší soutěžní právo zahraničním studentům v rámci programu LLM a Erasmus. Hovoří anglicky a francouzsky.

Po studiích pracovala v mezinárodních advokátních kancelářích Altheimer & Gray a Salans, kde působila i její matka, uznávaná členka rozhodčích tribunálů Alena Bányaiová.

Od roku 2004 je advokátkou, v roce 2010 založila se společnicí Lucií Vožehovou vlastní advokátní kancelář. Klienty zastupovala například v řízeních před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo před Tribunálem Evropské unie, věnovala se i případům nekalé soutěže. Má zkušenosti s právem v oblastech IT, zemědělství nebo telekomunikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled