Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.
Pro posouzení, zda je možné na budovu umístit fotovoltaické panely, je důležitý stupeň památkové ochrany místa. V rezervaci, tedy například v historickém centru Prahy, je umístění fotovoltaiky nežádoucí a instalace výjimečná. V zóně, kam na příkladu Prahy spadají čtvrti kolem centra, pak záleží na řadě okolností.
Národní památkový ústav například doporučuje, aby střecha a panely měly stejný sklon. U plochých střech památkáři navrhují brát v potaz, jestli je fotovoltaika vidět z ulice nebo z blízkých vyvýšených míst či budov. Novostavby v památkově chráněných územích by mohly mít solární panely připevněné i přímo na fasádách nebo na plochých střechách.
Pražští památkáři se řídí zákonem i vyhláškami, pro umisťování fotovoltaiky v památkově chráněných územích mají i vlastní příručku. Posuzují několik kritérií, jako jsou viditelnost, stupeň památkové ochrany, zásah do střešní krajiny, památková a architektonická hodnota objektu nebo jeho stáří.
Co bylo dříve? Zóna, nebo panely?
Energii ze slunce čerpá v Praze třeba Národní divadlo. Solární panely jsou umístěny na střeše Nové scény a provozní budovy, nikoliv zlaté kapličky. „K souhlasu odboru památkové péče došlo až v průběhu odvolacího řízení, a to na základě přímluvy ministerstva kultury,“ doplnil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Panely první české scéně ušetřily za zhruba patnáct let desítky milionů korun. Pokrývají zhruba jedno procento spotřeby veškeré energie.
I v Brně se fotovoltaické panely najdou v památkové zóně. Například na domě z první republiky od architekta Bohuslava Fuchse. „Tato fotovoltaická elektrárna vznikla ještě před vyhlášením památkové zóny Brno, dneska už by taková realizace z hlediska památkové péče možná nebyla,“ vysvětlil Tomáš Vícha z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.
U Fuchsovy stavby památkářům především vadí natočení panelů do ulice. V zóně se ale najdou i obdobné případy, kdy se podařilo panely na střechu nainstalovat tak, aby působily poměrně nenápadně.
V Plzni se letos v lednu sporem o solární panely zabýval krajský soud. Památkáři se postavili proti jejich umístění na rodinný dům, který stojí na dohled od památkové zóny. Argumentovali, že fotovoltaika není ve veřejném zájmu. Soud jejich rozhodnutí zrušil.
Starosta Božího Daru chce nejasnosti řešit s vládou
Debatu s památkáři momentálně vedou na Božím Daru. Obec leží nedaleko hornického regionu Krušnohoří zapsaného na seznamu UNESCO a sama patří do takzvané krajinné památkové zóny.
Jeden z místních obyvatel Petr Procházka si na nový dům objednal fotovoltaické panely. Firma slíbila, že vyřeší montáž i potřebná povolení. Pokuta ve výši deset tisíc korun tak majitele zaskočila. „Ozvali se památkáři, že mi můžou dát pokutu až dva miliony, že neexistuje mít na střeše fotovoltaiku. Jeden z důvodů byl, že údajně hyzdí střešní krajinu, kdybyste letěli letadlem,“ diví se Procházka.
„Při posuzování záměrů se vždycky řídíme metodikou schválenou ministerstvem kultury. Každou žádost posuzujeme v kontextu konkrétní situace. Na Božím Daru jsme tři záměry posoudili kladně a tři záporně od začátku roku,“ uvedla ředitelka územního odborného pracoviště památkového ústavu v Lokti Romana Riegerová.
S pohledem památkářů nesouhlasí starosta Božího Daru Jan Horník (STAN). Díky panelům podle něj mohou lidé výrazně ušetřit na energiích, zaráží ho, že obyvatelé, jejichž střechy nejsou obráceny například do dvora, kde na ně není vidět, mají smůlu.
Situaci chtěl řešit i s ministerstvem kultury. „Mám mraky dokumentů, kdy jsem se už podruhé obrátil na ministra (Martina) Baxu. Nějaký metodický pokyn, který vydalo ministerstvo na základě našeho podnětu. Ale to není zákonný pokyn,“ podotýká. „Primárně se dle zákona tato problematika řeší bez účasti ministerstva kultury. Je to metodika Národního památkového ústavu,“ uvádí ministerstvo.
Památkáři zamítli i žádost Karla Picury v sousední Horní Blatné, když chtěl panely umístit na svůj dům. Nakonec přišel s alternativním řešením. „Nechtěli jsme se vzdát myšlenky solární elektrárny. Sami sebe jsme přesvědčili, že potřebujeme nutně přístřešek pro včely a pergolu a tam už památkový úřad s fotovoltaikou nemá problém,“ uvedl.
Podle starosty Božího Daru a bývalého senátora Jana Horníka je zákon v tomto směru nesmyslný. Chce se proto obrátit i na premiéra.
