Ruští sportovci mohou za jistých podmínek soutěžit v Česku, rozhodla vláda. Odsouhlasila i jmenování Hendrycha šéfem GIBS

Nahrávám video

Vláda podpořila jmenování dosavadního náměstka Víta Hendrycha novým ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ten Hendrycha ještě ve středu do funkce jmenoval, řekl vládní mluvčí Václav Smolka. Vláda také schválila zvýšení plateb zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce. Fiala dále oznámil, že v Česku budou moci soutěžit ruští a běloruští sportovci, kteří formálně nereprezentují tyto země a jsou například součástí klubů, jež v Rusku a Bělorusku nesídlí. Vláda také podpořila novelu s rozšířením práv pro pachatele mladší patnácti let.

„Nezakazuje se účast sportovců, kteří formálně nereprezentují tyto státy a jsou třeba členy některých fotbalových týmů z jiných evropských zemí,“ uvedl předseda vlády. „Samozřejmě za podmínky, že nepoužívají symboly a nedělají nějaká politická nebo jiná vyjádření, která by podporovala ruskou agresi proti Ukrajině,“ dodal.

V tiskové zprávě úřad vlády specifikoval, že sportovci s ruským či běloruským občanstvím, kteří vyhoví podmínkám například tím, že startují sami za sebe nebo za týmy z jiných zemí (například tenisté či fotbalisté), mají zákaz používat státní symboly nebo odkazy na ruské či běloruské sponzory. Při pobytu v Česku se také musí vyvarovat veškerých gest či kroků, které by směřovaly k jakékoli podpoře narušení suverenity, nezávislosti, jednoty nebo územní celistvosti Ukrajiny.

Sportovci a týmy reprezentující Rusko a Bělorusko a kluby se sídlem v nich dále nebudou moci soutěžit v České republice. Češi zároveň nesmí soutěžit v obou těchto zemích.

Upřesnění pravidel podle Fialy odpovídá tomu, jak k věci přistupují jiné evropské státy, a současně principu, že sankce mají vždy více postihnout Rusko a Bělorusko než ty, kteří je uvalují. Kvůli ruské invazi vláda v červnu schválila zákaz startu ruských a běloruských sportovců na českém území. Bělorusko se sice do války aktivně nezapojilo, umožnilo ale Moskvě podnikat útoky ze svého území.

Fiala: Nic neměníme na jasném postoji

Vláda minulý týden souhlasila s udělením víz pro fotbalisty kazašského celku Tobol Kostanaj, který tak mohl v Plzni v odvetě play-off o postup do Evropské konferenční ligy nastoupit i s hráči z Ruska a Běloruska. Tobol má v kádru tři ruské a jednoho běloruského fotbalistu, ani jeden z nich původně s týmem do Prahy nepřiletěl. Spolumajitel klubu Alimžan Kaldijarov na Instagramu tehdy řekl, že bez nich by Kostanaj možná k zápasu nenastoupila.

„V minulých týdnech jsme byli postaveni před situaci, že by za určitých okolností mohly být potrestány více české fotbalové týmy, než by se to dotklo Ruska a Běloruska a ruských a běloruských sportovců. I na základě této zkušenosti a principu a toho, jak k tomu přistupuje naprostá většina evropských států, jsme přistoupili k této úpravě,“ podotkl Fiala.

Na nové formulaci je podle ministerského předsedy shoda mezi příslušnými ministerstvy, Národní sportovní agenturou a dalšími aktéry. „Nic neměníme na jasném postoji, sankcích a zákazu, ale upřesňujeme a uvádíme víc do souladu s praktickým životem,“ dodal premiér.

Hendrych šéfem GIBS

Fiala ještě během středy jmenoval Hendrycha šéfem GIBS, ředitelem se stane od čtvrtka. Hendrych nahradí Radima Dragouna, kterému se srpnem skončilo pětileté funkční období a současně zvítězil ve výběrovém řízení na pozici olomouckého vrchního státního zástupce.

„Je zkušeným, dlouhodobým pracovníkem GIBS, má za sebou ale bohatou kariéru v bezpečnostních sborech i mimo státní správu. Je to člověk, který byl doporučen experty i odbornou komunitou, ve které se těší velké autoritě,“ řekl k Hendrychovi Fiala. „Existuje tu široká shoda na tom, že právě on je zárukou kontinuity, profesionality a dobrého vedení GIBS,“ dodal.

Jmenování Hendrycha projednal minulý týden také sněmovní bezpečnostní výbor. Hendrych tehdy řekl, že chce navázat na předchozí vedení inspekce a pokračovat v procesech, které byly za ředitele Dragouna zahájeny. Mezi prioritami zmínil například důraz na efektivitu trestního řízení, zlepšení vztahů se státními zástupci, ale i zvýšení technologických dovedností úřadu.

Hendrych začínal jako policista, později působil v Bezpečnostní informační službě (BIS). Zhruba deset let pracoval v bezpečnostní divizi polostátní energetické firmy ČEZ a mezi roky 2015 a 2018 byl ředitelem bezpečnostního odboru na ministerstvu dopravy. Náměstkem ředitele GIBS se stal v roce 2019.

Rozšíření práv pro pachatele mladší patnácti let

Vláda schválila také novelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Děti mladší patnácti let by tak mohly získat více práv v případech, kdy bude jejich počínání řešit policie. Policisté jim při prověřování činu nově budou muset zajistit přítomnost advokáta. Ministerstvo spravedlnosti odhadlo, že změny si vyžádají zvýšení nákladů státu zhruba o 23 až 25,5 milionu korun ročně.

Návrh zákona reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva. Česko podle výboru porušuje Evropskou sociální chartu ve dvou ohledech – zaprvé tím, že dětem mladším patnácti let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Podle současné české praxe totiž dítě mít obhájce nemusí při policejním objasnění a zadokumentování činu. Týká se to například ohledání místa činu a zajištění stop nebo také podání vysvětlení na policii. O něm policie předem vyrozumívá zákonného zástupce dítěte, který může uplatnit právo na právní pomoc advokáta. Policisté však nyní zároveň nemají povinnost zajistit přítomnost obhájce dítěte.

Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle výboru to, že zákon výslovně neumožňuje, aby dítě mladší patnácti let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Podle výboru je nutné přijmout kroky ke snížení obzvláště škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.

Dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné. Pokud se ale dopustí činu, který by u dospělého trestný byl, může mu soud uložit výchovnou povinnost či omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického či psychologického programu, dohled probačního úředníka a v nejzávažnějších případech ochrannou výchovu či ochranné léčení.

Fiala na úterní tiskové konferenci také řekl, že vláda uzpůsobila svůj program opozičním obstrukcím ve sněmovně. Zasedání uspořádala v dolní komoře, aby ministři stíhali hlasovat i na plénu dolní komory. Současně kabinet projednával jen věci, které nesnesly odkladu, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna se začala zabývat zrušením poplatků pro ČT a ČRo

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, přičemž dolní komora odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Opoziční lídři následně podpořili protestující před budovou dolní komory. Zabývat se předlohou nakonec poslanci začali až večer.
09:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 2 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 4 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.