Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.
Každý pátý žák prvního ročníku střední školy je finančně negramotný, zjistila školní inspekce
Žáci v testu finanční gramotnosti průměrně dosáhli 59procentní úspěšnosti. „Jak žáci úspěšní, tak žáci neúspěšní se koncentrují do určitých oborů vzdělávání. Nejúspěšnější jsou gymnazisté. Nejvyšší podíl, přes padesát procent finančně negramotných žáků, máme ve středních odborných školách bez maturitní zkoušky,“ komentoval zjištění ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Průzkumu se zúčastnilo 370 škol, na kterých se do testování zapojilo 26 607 žáků prvních ročníků středních škol a paralelních ročníků víceletých gymnázií. Žáci testy vyplňovali elektronicky v listopadu 2022, tedy zhruba dva měsíce po nástupu na střední školu. Výsledky mají ilustrovat především jejich znalosti získané při základní školní docházce.
Test se skládal z pěti tematických kategorií. Nejúspěšnější byli žáci v oblastech daní, osobních financí a finančních produktů a služeb. Naopak nejslabší výsledek měli v oblastech pokrývajících každodenní činnosti jako bezpečné chování při placení nebo hospodaření domácnosti.
Tomáš Zatloukal hovořil o finanční gramotnosti na středních školách (zdroj: ČT24)
Vliv má rodina
Zatloukal zdůraznil, že důležitým faktorem pro míru znalostí a dovedností žáků je podle výsledků průzkumu socioekonomická situace rodiny. Má vliv na to, jaké množství informací o financích žák má. Rodinu jako svůj hlavní zdroj informací uvedlo přes sedmdesát procent studentů, dalšími zdroji jsou pro ně internet a sociální sítě. Ze školy získává informace třicet procent žáků, přičemž nejvíce od ní čekají informace právě ti, kteří měli v testu horší výsledek.
Součástí dotazování bylo také sebehodnocení žáků. „Ukázalo se také, že máme žáky, kteří vnímají svoje sebevědomí, svoje znalosti a dovednosti v oblasti finanční gramotnosti na velmi dobré úrovni. A to přestože v tom reálném výsledku dosáhli nedostatečné úrovně,“ uvedl Zatloukal.
Právě jejich chování v oblasti peněz a financí je podle něj silně rizikové a je třeba se na ně významně zaměřit. Inspektor zároveň upozornil na to, že míra sebevědomí podle výsledků průzkumu nijak nesouvisí s oborem vzdělání, tedy s reálnými znalostmi žáků.
Nízký důraz na finanční gramotnost žáků může mít podle zprávy inspekce do budoucna vliv na osobní kvalitu života, projevit se může také na úrovni celé společnosti. I proto je podle Zatloukala potřeba koordinovaná podpora.
Podle závěrů průzkumu je pro zlepšení situace klíčové integrovat témata finančního vzdělávání do jednotlivých předmětů a vzdělávacích oborů. Velký vliv mohou mít podle Zatloukala učitelé odborného výcviku, kteří mohou žákům představovat reálné situace a ukázky bezpečných a efektivních přístupů spojených s financemi. Právě proto je důležitá také edukace a inspirace učitelů napříč obory a typy škol.