Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.
Rusko by mělo dodržet závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska, řekl Lipavský
11 minut
Lipavský jednal s generálním tajemníkem NATO
„Rusko by mělo dodržovat všechny mezinárodní závazky k nešíření jaderných zbraní, aby se neumisťovaly jaderné zbraně do dalších zemí,“ prohlásil po jednání se šéfem Aliance Lipavský. Zdůraznil, že NATO je jaderná aliance a má prostředky pro odstrašení rivalů.
Ministr do bruselské centrály NATO zamířil dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil záměr rozmístit v sousední zemi taktické jaderné zbraně. NATO krok označilo za nebezpečný a nezodpovědný.
Lipavský také Stoltenbergovi nabídl uspořádat příští rok neformální schůzku ministrů zahraničí NATO v Praze a zopakoval, že Česko do příštího roku zvýší své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu.
24 minut
Pavel Růžička a Jan Bartošek hovořili o hrozbách spojených s válkou na Ukrajině
Je potřeba počkat, shodují se Bartošek a Růžička
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře zmínil, že je potřeba počkat, jaké kroky Rusko udělá a adekvátně na to reagovat. „Neměli bychom eskalovat konflikt, na druhou stranu není možné přihlížet tomu, že Rusko rozmisťuje své jaderné zbraně mnohem blíž,“ uvedl. „V případě, že umístí rakety například s doletem 500 kilometrů, tak se to reálně týká Česka,“ uvedl a dodal, že Putin má však nyní „plné ruce“ práce s válkou na Ukrajině. „Tato rétorika Putinovi vyhovuje především pro domácí scénu.“
S tím souhlasí i místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO), který uvedl, že je důležité neunáhlit se. „Zatím nevíme, jaké rakety do Běloruska Rusko přesune a jsem přesvědčen, že NATO ty aktivity monitoruje a dokáže to dané riziko zhodnotit,“ míní. Nemyslí si, že by v současné době Ruská federace jaderné zbraně použila. „To už mohla udělat dávno předtím, než se dostala do problémů na Ukrajině a zemřelo tam tolik vojáků. Myslím že už ten čas dávno přešel.“
„Jde o prvek eskalace,“ řekl k oznámení Ruska polský ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Senk. „Reakce by měla být klidná, ale rozhodná. Nemůžeme se nechat zastrašit ruskými propagandisty a ruský prezident propagandu používá velmi často,“ dodal. Moskva se podle něj snaží zastrašit Západ, aby se bál pomáhat Ukrajině a byl ochotný k ústupkům. „Musíme s chladnou hlavou pokračovat v naší velmi silné podpoře Ukrajiny.“
Se Stoltenbergem se Lipavský bavil i o přípravě červencového summitu ve Vilniusu, na který by měl dorazit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho účast je podle šéfa české diplomacie velmi důležitá.
Lipavský prohlásil, že by Aliance měla hledat „formáty spolupráce, které podpoří vstup Ukrajiny do NATO“. Kyjev se o členství v Alianci uchází dlouhodobě a žádost o přijetí už podal. Rusko proti rozšiřování Aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje a podle dřívějšího vyjádření Stoltenberga je členství Ukrajiny otázkou delšího časového horizontu.
1 minuta
František Krejčíř o munici s ochuzeným uranem na Ukrajině
Řeč byla i o rostoucím vlivu Číny
Český ministr s ním hovořil i o situaci v Indo-Pacifiku a rostoucím vlivu Číny včetně jejího agresivního vystupování vůči Tchaj-wanu. NATO musí podle Lipavského velmi obezřetně sledovat situaci v této oblasti. Případná vojenská eskalace by podle něho mohla ovlivnit i bezpečnost Evropy.
„Spojené státy jsou tam angažovány, může to znamenat, že budou potřebovat nějakou součinnost s Evropou nebo že odeberou nějaké vojenské zdroje z Evropy,“ řekl Lipavský. Dodal, že Západ zrazuje Čínu i od případné vojenské podpory Ruska. Peking sice s Moskvou upevňuje vazby, k přímé vojenské podpoře však zatím nesáhl.
Jak trestat zločiny na Ukrajině
Odpoledne se Lipavský v sídle Evropské komise sešel s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a jeho kolegou odpovědným za humanitární pomoc Janezem Lenarčičem. Hovořili o tom, jak vyšetřovat, stíhat a trestat zločiny, kterých se podle mnoha svědectví dopouští ruská armáda či žoldnéři na Ukrajině.
Řada unijních států včetně Česka podporuje zřízení zvláštního tribunálu, neboť Mezinárodní trestní soud (ICC) nemá pravomoc stíhat veškeré zločiny. EU se však v této otázce zatím zcela neshodla a téma zůstává otevřené.
Podle Reynderse je nejlepší variantou využití ICC, existuje však také možnost zkombinovat jeho činnost s případným zvláštním tribunálem. Důležitá je nyní podle něj rychlost a koordinace sběru důkazů a vyšetřování.
„Pokud by Česko mohlo dělat více, je to možná v zapojení se do koordinace na úrovni EU,“ prohlásil s odkazem na společný vyšetřovací tým složený ze šesti zemí východního křídla Unie, Ukrajiny a ICC.
Lipavský podotkl, že se Česko již do vyšetřování zapojuje například finančními příspěvky pro ICC. Chystá podle něj také vyslání skupiny expertů. „Není možné připustit, aby se v Evropě hranice přepisovaly silou,“ řekl český ministr, podle něhož musí EU dále pracovat na vyšetřování válečných zločinů.
