Imunitní výbor doporučil sněmovně vydat ke stíhání Andreje Babiše i Bohuslava Svobodu

Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ke stíhání v případu Čapí hnízdo. Mandátový a imunitní výbor to doporučil plénu. Před poslanci vypovídal dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, na jednání byl pozván i šéf hnutí ANO Babiš. Před poslanci ale nevystoupil. Výbor také doporučil k vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) ke stíhání v kauze Opencard. Sněmovní plénum by mohlo rozhodnout příští týden, podle předsedkyně výboru Heleny Válkové (ANO) to bude ale až na další schůzi dolní komory, která začne v polovině února.

Případ Čapí hnízdo se týká údajného dotačního podvodu. Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Stíhání je podle něj politické a na objednávku. Zúčastnit se výboru nepovažoval za přínosné, své argumenty už dříve přednesl, zopakoval v úterý. Podle svých slov nechtěl jednání zdržovat.

„Kauza Čapí hnízdo, která se táhne již více než čtyři roky, je zcela zjevným vykonstruovaným a účelovým pokusem o moji kriminalizaci, motivovaný snahou vystrnadit mě z politiky,“ poznamenal bývalý ministerský předseda. Výsledek jednání výboru se podle něj dal očekávat. Dodal, že nová vládní pětikoalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN má jediný všeobecně známý program „antibabiš“.

Válková uvedla, že hlasování členů výboru o návrhu usnesení bylo většinové. „Nebylo to jednomyslné rozhodnutí,“ řekla. Od Šarocha, který strávil na jednání výboru asi půlhodinu, nezazněly podle Válkové žádné nové informace.

„Pan Andrej Babiš zaslal své písemné vyjádření, kde říká stejné argumenty, jaké už uplatňoval v minulosti, když byl vydáván a když se osobně účastnil,“ dodala.

Nahrávám video

Upřesnila, že Poslanecká sněmovna by se měla návrhy na vydání zabývat na další schůzi v polovině února. „Na programu by to mělo být na nejbližší další schůzi, předpokládám od 15. února. Tam už se dozvíme finální odpověď, protože dojde k vlastnímu hlasování,“ uvedla. Připomněla, že doporučení není závazné, ale v minulosti se jím sněmovna zpravidla řídila.

Kauza Čapí hnízdo pokračuje už třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě předsedy hnutí ANO je v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Stíhání se týká podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu.

V kauze bylo původně obviněno jedenáct lidí včetně členů Babišovy rodiny nebo někdejšího prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, jenž je nyní prvním místopředsedou sněmovního klubu ANO. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové.

Kauza Opencard

Sněmovní výbor zároveň doporučil plénu vydat bývalého pražského primátora Svobodu k trestnímu stíhání v případu někdejší městské karty Opencard. Podle Válkové bylo hlasování jednomyslné. Další obžalovaní včetně Svobodova nástupce v primátorské funkci Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) byli už v minulosti v kauze osvobozeni.

Svoboda, jenž před výborem vystoupil, řekl, že o vydání k stíhání požádal. Pohled na případ, jak uvedl, nezměnil. „Obžaloba byla nesmyslná, a pokud věříme, že máme spravedlivé soudnictví, tak závěr nemohl být jiný než ten, že byli všichni, kteří mají zatím ukončené řízení, osvobozeni,“ uvedl.

Exprimátor doufá, že soud kauzu „smete pod stůl“ i v jeho případě. „Pravda je, že se říká, že za to bylo pět milionů za mě, a já si říkám, že to je málo za primátora,“ poznamenal Svoboda.

Nynějšího předsedy sněmovního zdravotnického výboru Svobody se tehdejší odvolací proces netýkal. Na začátku minulého volebního období totiž poslanci někdejšího primátora k trestnímu stíhání nevydali. V předminulém období ho sněmovna vydala, v roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.