Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).
Právě o zrušení kojeneckých ústavů se v dolní komoře rozhořela nejširší debata. „Pro malé děti jsou ústavy poškozující,“ zdůrazňovala Richterová. „Je to vyřešení (situace) 228 dětí, které dnes v kojeneckých ústavech jsou. Z nich se dvě třetiny stejně vrací domů, takže trvalé rodiny budeme hledat pro šedesát až sedmdesát dětí ročně,“ dodala v Událostech, komentářích s tím, že na celou republiku je to velmi malý počet.
„Právě proto jsme schvalovali navýšení odměn pěstounů navázané na minimální mzdu, čili nedojde už k těm propadům, kdy ceny rostou, roste inflace, ale odměny pěstounů stagnovaly, byly stále stejné osm let,“ reagovala na otázku, co bude s desítkami dětí, které nyní v kojeneckých ústavech zůstávají a náhradní rodinu nemají.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku. Poukazovala na to, že zákon dá dostatek času na přípravu na změnu a že sourozenecké páry ani postižené děti bez pomoci nezůstanou.
Naopak proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali nejčastěji komunisté. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam může být dítě umístěno a snahu o konec kojeneckých ústavů označila za předvolební populismus.
Poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. „Otázka je, jestli seženeme i po navýšení příspěvku pro pěstouny dostatek pěstounů,“ uvedla v Událostech, komentářích. „Ač nám budou vstupovat noví pěstouni do systému, tak nám ale zároveň přirozeně odcházejí. Ta péče je opravdu velmi náročná a po několika dětech nám pěstouni odcházejí, protože je to velmi náročné nejen pro ně, ale i pro celé rodiny,“ dodala.
V ústavní péči budou moci zůstat těžce postižené děti či sourozenci
Sněmovna podpořila v dílčích hlasováních sérii úprav skupiny poslanců kolem Richterové o ústavní péči o děti navzdory zápornému postoji sociálního výboru. Naopak ministr zahraničí Jakub Kulhánek, jenž ve sněmovně zastupoval nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (oba ČSSD), pozměňovací návrhy podpořil. Postupná transformace se podle něj zvládne.
Úprava podle důvodové zprávy předpokládá, že od roku 2025 nebudou moci být umisťovány do ústavní péče děti do tří let věku kromě dětí s těžkým zdravotním postižením a dětí umísťovaných v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. Dětské domovy pro děti do tří let věku v nynější podobě ztratí podle zdůvodnění své opodstatnění v systému. „Vznikne příležitost je transformovat na preventivní a podpůrné služby pro biologické a náhradní rodiny,“ stojí v materiálu.
Výše odměn pěstounů budou záviset podle schválené úpravy Aleše Juchelky (ANO) a Petra Dolínka (ČSSD) vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.
Vyšší příspěvek pro klokánky
Pokud o dítě pečují jeho příbuzní, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči. Dávka by se odvíjela od životního minima jednotlivce a její výše by závisela také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.
Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22 800 na 36 tisíc korun měsíčně. Razantnější zvýšení prosadil Jan Bauer (ODS), kabinet navrhoval růst na třicet tisíc měsíčně.
Novela podle ministerstva práce a sociálních věcí také předpokládá, že mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů, ústavních zařízení nebo z pěstounské péče, budou nově dostávat příspěvek při studiu 15 tisíc korun měsíčně. Stát by jim pak měl pomoci při hledání bydlení a zaměstnání, sdělil resort.
Navzdory kladnému postoji Kulhánka a sociálního výboru sněmovna zamítla návrh Karly Šlechtové (ANO), jenž by umožnil svěření dítěte do společné pěstounské péče i jiným dvěma lidem, než jsou manželé. Šlechtová ve zdůvodnění uváděla, že by šlo o registrované partnery nebo lidi žijící v nesezdaném soužití i o jiné dva lidi, ač spolu nežijí, k nimž mohou patřit dva příbuzní nebo také rozvedení pěstouni.
Sněmovna upravila novelou také například souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí s pobytem dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, předběžná opatření soudů o úpravu poměrů dítěte a nahlížení do spisů.
- Schůze sněmovny z 6. srpna byla jednou z posledních před volbami. Některé zákony už současní poslanci schválit nestihnou - jde zhruba o 550 bodů.
- Digitální daň. Mezi ohrožené normy patří například zavedení digitální daně. Pětiprocentní odvod se měl týkat velkých internetových korporací. Jenže na závěrečné čtení se dosud nedostalo. I kdyby přišlo na řadu v září, pravděpodobné senátní veto už nebude kdy přehlasovat.
- Zákoník práce. Podobné je to s úpravou zákoníku práce, která zavádí minimálně pětitýdenní dovolenou pro všechny zaměstnance. Návrhem komunisté podmínili podporu vlády, schválení už je velmi nejisté.
- Zmrazení poslaneckých platů. Politici si nestihnou do voleb zmrazit výdělky. Návrh je teprve v prvním čtení. Platy poslanců, senátorů, soudců a dalších ústavních činitelů tak zřejmě vzrostou téměř o šest procent.
- Rychlejší oddlužení. Nejspíš už nedojde ani na zákony ministerstva spravedlnosti. Tedy pravidla pro lobbisty, zavedení hromadných žalob nebo možnost oddlužení během tří let.
Piráti a SPD se přeli o přísnější podmínky dávek
Poslanci se na mimořádné schůzi dále zabývali předlohou SPD, která zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi. Schvalování provázely spory poslanců SPD a Pirátů. Ondřej Profant (Piráti) v debatě uváděl příklady důchodkyně nebo člověka trpícího schizofrenií, kterým by přijetí zákona mohlo ublížit.
Podle jeho stranického kolegy Mikuláše Ferjenčíka návrh SPD „hází do jednoho pytle“ lidi s různými životními osudy. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová prohlásila, že zákony jsou přísné už v současnosti. Za klíčové považuje zavést funkční vymáhání zákonných povinností.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna naopak tvrdil, že novela se týká lidí, kteří „otravují život“ obyvatelům třeba v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. „Jsou to paraziti, kteří dělají bordel ve městech, těch se týká tento zákon,“ prohlásil. Ostatní musí podle Foldyny tento „bordel“ snášet, hodnota jejich nemovitostí klesá, protože žijí s lidmi, kteří nechtějí dodržovat normy.
Podle lídra SPD Tomia Okamury je cílem Pirátů zablokovat schvalování předlohy tak, aby do sněmovních voleb nebyla přijata. Kvůli Ferjenčíkovi a Richterové budou miliony lidí doplácet na nepřizpůsobivé, prohlásil.
Pirátský poslanec Petr Třešňák označil za absurdní, že v debatě vystoupilo několik poslanců SPD, přičemž označují Piráty za ty, kteří obstruují.
Poslankyně Trikolóry Tereza Hyťhová obvinila Piráty z toho, že předvádějí komedii. „Jste to opět vy, kteří blokují to, aby nepřizpůsobiví občané přestali zneužívat sociální dávky,“ řekla. „Návrh aspoň trošku přináší nějakou spravedlnost,“ myslí si Eva Fialová (ANO).
Pozměňovací návrhy
Podle předsedkyně sociálního výboru Jany Pastuchové (ANO) se předloha dostala poslaneckými úpravami do stavu, že by její schvalování blokováno být nemělo.
Pozměňovací návrh skupiny poslanců z pětice koaličních i opozičních klubů například předpokládá, že doplatky na bydlení by se už nevyplácely do prostor, které nevyhovují pro bydlení. Standardy by byly zakotveny přímo v zákoně. Z hmotné nouze by podle předlohy měli být lidé vyloučeni například v případě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení režimu dočasné neschopnosti.
O dávky by mohli přijít také rodiče, kteří neposílají svého potomka do posledního ročníku mateřské školy. Zpřísnil by se výpočet výše doplatku na bydlení, pokud společně posuzovaný člověk není v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.
Další schůze třináctého srpna
Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), pokud premiér Andrej Babiš (ANO) nenavrhne do čela civilní kontrarozvědky Michala Koudelku na další funkční období. Podpisy sesbírala, sdělil na dopolední tiskové konferenci předseda ODS Petr Fiala.
Babiš oznámil, že v pondělí bude o obsazení místa šéfa Bezpečnostní informační služby jednat s předsedou koaličních sociálních demokratů a vicepremiérem Janem Hamáčkem. Předtím ministerský předseda neuspěl s návrhem, aby téma probral bez vládního návrhu na postup při výběru ředitele kontrarozvědky sněmovní bezpečnostní výbor. Koudelkovi vyprší mandát v polovině srpna. Pokud vláda do té doby nerozhodne, ředitel kontrarozvědky ve funkci skončí a řízení BIS se ujme jeho náměstek.
Vondráček potvrdil, že mimořádnou schůzi svolal na základě žádosti koalice Spolu. „Žádost podala s podpisy poslanců místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová,“ napsal Vondráček České tiskové kanceláři v textové zprávě. Předseda Sněmovny podle jejího jednacího řádu svolává schůzi dolní komory nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti alespoň pětiny všech poslanců.
Krajní krok
„Budeme se snažit situaci odblokovat krokem, který považujeme za krajní, a to je, že jsme shromáždili podpisy ke svolání mimořádné schůze sněmovny, která by se touto věcí zabývala,“ řekl dopoledne Fiala.
Jde podle něj o krok mimořádný. „Jsme připraveni ho nepoužít, pokud pan premiér Babiš udělá to, co by bylo logické, a v příštích dnech navrhne jméno pana plukovníka Koudelky a vyřeší záležitost tak, aby kontinuálně pokračovala práce BIS,“ doplnil šéf občanských demokratů.
Fiala míní, že Koudelka se ve funkci osvědčil, proto by měl pokračovat. BIS se podle něj těší důvěře partnerů a služba i ředitel mají podporu většiny politických stran. Připomněl, že Babišova vláda několikrát navrhla ředitele BIS na povýšení do generálské hodnosti. Tomu ale nevyhověl prezident Miloš Zeman.
Kdo by profitoval z destabilizace BIS
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky je důležité, aby si Česko uchovalo vysoký bezpečnostní standard z posledních let. „Je důležité, aby BIS nebyla znejišťována, měla dobré personální vedení a byla předvídatelná i pro své zahraniční partnery,“ řekl.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s BIS připomněla kauzu Vrbětice. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což na jaře vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.
„Moc dobře víme, kdo sehrál klíčovou úlohu v tom, aby se podařilo pachatele identifikovat,“ řekla. Z destabilizace situace v BIS by bylo podle ní nadšené právě Rusko.
