Řidiče čekají přísnější tresty včetně avizované revize bodového systému a také více policistů číhajících na silnicích. Vznikne i speciální program, který se zaměří na ty, kteří páchají vážné přestupky opakovaně, a ustaví se i registr míst, kde dochází k nehodám. Ohlásil to ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) po jednání rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. V Česku se nedaří snižovat počty vážných dopravních nehod a jejich obětí. Ve srovnání s tím, co předepsala strategie z roku 2011, je skutečnost téměř o polovinu horší.
Vláda v roce 2011 schválila dokument s názvem Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020. Stanovil cíle snížení počtu dopravních nehod, zvláště těch smrtelných či těch s vážnými zraněními. Rok od roku více se při jeho konfrontaci se skutečností ale ukazuje, jak nesmírně optimistický byl. Letos místo toho, aby se počty obětí nehod blížily stanovenému cíli – průměru zemí EU – bude skutečná statistika zhruba o polovinu tragičtější.
Ke konci listopadu bylo letos mrtvých na silnicích 513, podle strategie statistika neměla za celý rok přesáhnout 362. Co víc, místo aby se poměry každoročně alespoň trochu zlepšovaly, spíše se zhoršují. Již ke konci listopadu bylo na cestách obětí více než předloni za celý rok (tehdy zahynulo při nehodách 502 lidí). Zásadní obrat k horšímu nastal loni a letos situace stagnuje.
Od srpna 2011, kdy byla strategie schválena, se v křesle ministra dopravy vystřídalo šest mužů a nynější ministr Vladimír Kremlík připustil, že situace na silnicích není dobrá. „Proto jsem obnovil činnost rady vlády pro bezpečnost silničního provozu,“ podotkl po jejím jednání. Připomněl, že bylo letos již třetí, zatímco v minulosti se scházela jednou za rok nebo za dva.
Série avizovaných změn
K opatřením, která ministerstvo připravuje pro příští léta, patří především legislativní změny. Chce upravit silniční zákon, mimo jiné jde o déle již připravovanou změnu sazeb pokut a přepracování bodového systému. Podle Vladimíra Kremlíka zasluhují pozornost i železniční přejezdy, zvláště ty, kde se železnice kříží se silnicí I. třídy. Nelíbí se mu, že mnoho z nich nemá závory.
„Máme v ČR asi 160 přejezdů, které nejsou osazeny. Osazeno je jen 124, já chci, aby do konce roku 2021 byly ty zbývající osazeny závorami,“ řekl.
Vzniknout by měl také rehabilitační program zaměřený na řidiče-recidivisty, kteří přišli o řidičský průkaz. O něm se již dříve v Interview ČT24 zmínil vedoucí Besipu Tomáš Neřold.
„Máme skupinu řidičů, ne úplně malou, kteří se chovají extrémně agresivně, opakovaně páchají riskantní přestupky, a pokud přijdou o řidičák, nestane se s nimi nic, aby se po návratu nechovali stejně,“ nastínil. „Pro tento typ řidičů by měly být jednak silnější a delší zákazy řízení a jednak rehabilitační program, který na ně bude působit třeba i psychologickou formou. Budou daleko víc zainteresováni na tom, aby pochopili, že takto nemohou na silnici pokračovat.“
Podle místopředsedy vládní rady a výkonného ředitele České kanceláře pojistitelů Jana Matouška by měla na řidiče zapůsobit i nová kampaň proti agresivitě řidičů na silnicích. „To je jeden z hlavních problémů, které vidíme a který má na svědomí řadu lidských životů,“ podotkl. Další kampaň by například měla poučit řidiče o tom, jak se chovat bezprostředně po nehodě, aby se neřetězily další.
Viditelnější dopravní policie
Dopravní policie by podle jejího ředitele Jiřího Zlého mohla situaci napomoci hlavně tím, že bude na silnicích více vidět. „Prioritou dopravní policie je zviditelnit výkon služby na našich silnicích, abychom vyvážili skrytý dohled, který je zaměřen zejména proti pirátům, a dohled ve služebních vozidlech,“ shrnul.
Policisté by podle Zlého měli dostat techniku, aby mohli rozpoznávat a dokumentovat přestupky, které ze statistik vycházejí jako ty nejsmrtonosnější – zejména nevěnování se řízení včetně držení mobilu za jízdu.
Vzniknout by měl také nový informační systém, který by měl vyhodnocovat místa nehod a informovat o nich, včetně zpráv o aktuálních opravách a uzavírkách v provozu. Stát ho následně chce využívat pro plánování jejích úprav.
- 2012: plán 648, skutečnost 681 (+ 5 %)
- 2013: plán 596, skutečnost 583 (cíl splněn)
- 2014: plán 549, skutečnost 629 (+ 15 %)
- 2015: plán 505, skutečnost 660 (+ 31 %)
- 2016: plán 464, skutečnost 545 (+ 17 %)
- 2017: plán 427, skutečnost 502 (+ 17 %)
- 2018: plán 393, skutečnost 565 (+ 44 %)
- 2019: plán 362, skutečnost ke konci listopadu 513 (zatím + 42 %)
- zdroj: BESIP
