O prázdninách na silnicích zahynulo 128 lidí, meziročně o pět více. Ve stejném období se naopak oproti minulému roku snížil počet nehod a klesl i počet zraněných. Letní data v úterý zveřejnili dopravní policisté.
Za celé prázdniny, které letos začaly koncem června a končily první zářijový den, zahynulo 128 lidí. Tragický byl už první prázdninový víkend, kdy zemřelo při kolizích devět lidí. O loňských prázdninách včetně prvního a posledního víkendu zahynulo 123 osob. Celkový počet nehod naopak meziročně klesl, letos se stalo osmnáct tisíc havárií a klesl také počet zraněných.
Podle pověřeného ředitele služby dopravní policie Jiřího Zlého je počet usmrcených na českých silnicích v prázdninových měsících letos třetí nejnižší od roku 1990. Nejvíce osob, 291, zahynulo v roce 1993, nejméně v roce 2017. Tehdy při nehodách zemřelo 101 lidí.
Nejčastěji letos při dopravních kolizích umírali řidiči osobních vozidel a jejich spolujezdci, následovali motocyklisté, cyklisté a chodci. Nejvíce lidí o prázdninách přišlo o život při kolizích, kdy řidič kvůli nezvládnutí vozidla přejel do protisměru. Nejběžnější příčinou nehod bylo, že se řidič plně nevěnoval řízení.
Nepřiměřená rychlost neznamená jen jízdu přes limity, upozorňuje Neřold
Nejtragičtějším dnem letošních prázdnin byl 26. srpen, kdy na silnicích zemřelo šest lidí – čtyři životy si vyžádal střet kamionu a osobního auta na Hodonínsku, další dva lidé zemřeli při srážce na Havlíčkobrodsku. Staly se i další dvě mimořádně tragické nehody, při kterých naráz zahynuli čtyři lidé, kromě srážky na Hodonínsku to byla také červnová nehoda na přejezdu v Černožicích a srpnová srážka dvou aut na Novojičínsku. Za letošní rok zatím policisté řešili šedesát tisíc dopravních nehod, při nichž zahynulo 352 lidí, což je o devět mrtvých více než v loňském roce za stejné období.
Česku se tedy zatím nedaří naplňovat národní strategii, jejímž cílem bylo snížení počtu obětí dopravních nehod na úroveň Evropské unie. Podle té za letošní rok nemělo zemřít na silnicích více než 362 lidí, je ale jasné, že konečné číslo za rok 2019 bude vyšší.
Podle Tomáše Neřolda z BESIPu, který se zabývá bezpečností silničního provozu, byl už loňský rok špatným výsledkem, dosavadní letošní čísla proto nejsou pozitivní. Za ty nejhorší havárie, při nichž dochází k těžkým zraněním a úmrtím, stále nejčastěji zodpovídá nepřiměřená rychlost. Jak přitom Neřold vysvětluje, nemusí jít nutně pouze o překročení povolených limitů.
„Znamená to, že řidič nepřizpůsobuje rychlost situaci, například mokru, zatáčce, šířce vozovky nebo intenzitě provozu, zkrátka jede moc agresivně,“ popisuje Neřold. Další významnou příčinou nehod je potom i nepozornost za volantem.
Počet nehod roste stále, mrtvých přibývá poslední dva roky
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, která vznikla na počátku desetiletí s ambicí snížit do roku 2020 počet tragických nehod na průměr zemí EU, počítala s tím, že letos nezemře při dopravních nehodách více než 362 lidí. Již nyní, v první polovině září, je obětí více. Situace se přitom zhoršuje druhý rok v řadě. Loňské prázdniny sice byly ve srovnání s rokem 2017 méně tragické, ale zbytek roku nikoli, a letos bylo hůř i o prázdninách.
Pohled na údaje za prvních osm měsíců roku ukazuje, že se Česko místo průběžného zlepšování vrátilo zpět o tři roky – obětí bylo v tomto období více než v letech 2018, 2017 i 2016. K tomu navíc kontinuálně již deset let stále roste počet nehod, byť většina z nich končí bez zranění.
Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) dal najevo, že považuje snížení počtu nehod, zvláště těch tragických, hlavně za úkol pro policii. „Potřebujeme silniční policii na silnicích,“ podotkl. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se ale proti jeho výzvě ohradil. „Uvítal bych, kdyby se ministerstvo dopravy soustředilo na to, co má udělat, a nekritizovalo policii,“ reagoval. Jiří Zlý ujistil, že policie „dělá maximum“. „Nicméně chování účastníků provozu jde často mimo rámec normálního chápání,“ míní.
Statistiky ovšem kromě rostoucího počtu dopravních nehod i obětí ukazují i to, že roste počet najetých kilometrů. Od roku 2010 se průměrný počet kilometrů na občana ČR zvýšil zhruba z 6000 na 7370 v minulém roce. V posledních třech letech potom nárůst dopravy přesně kopíroval růst počtu obětí.
