Tvrdší bodový systém? Řidiči už se nebojí tak jako na začátku, říká expert

Nahrávám video
90’ ČT24 - Tvrdší tresty pro neukázněné řidiče
Zdroj: ČT24

Trestání za dopravní přestupky se změní. Přísnější bude například k řidičům pod vlivem drog, také začínajícím řidičům a také těm, kteří za jízdy telefonují, za některé přestupky naopak budou tresty mírnější. Ministerstvo dopravy ovšem ohlásilo změnu již poněkolikáté za poslední roky. Podle vedoucího ministerského oddělení BESIP Tomáše Neřolda je to proto, že se o změnách důkladně diskutuje v odborných kruzích. Poslanci ale již začínají být nervózní, že dosud o konkrétní podobě změn nic nevědí. Hrozí i tím, že ministerstvo předběhnou a změnu připraví sami. Ohlášeným změnám silničního zákona se věnoval pořad 90' ČT24.

Trestání řidičů se změní. Ministerstvo dopravy to opakuje od roku 2016, kdy slavil bodový systém v Česku desáté výročí, dodnes ale nepředložilo jasnou podobu toho, jak se pravidla změní. Je zatím známo, že má vzrůst pokuta za telefonování z 2500 korun až na maximálních 10 tisíc korun ve správním řízení, definována bude bezpečná vzdálenost a změní se také bodové hodnocení některých přestupků.

Nově by měly být pouze šestibodové a čtyřbodové, což by mělo znamenat, že řidič ztratí oprávnění, když je spáchá dvakrát nebo třikrát. Drobnější přestupky pak zřejmě zůstanou nebodované.

Předně chceme výrazněji trestat piráty silnic, na druhé straně, když někdo udělá bagatelní přestupek, tak abychom ho příliš nehonili.
Dan Ťok

Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda se také změní přístup k řidičům přistiženým pod vlivem drog. „Budou muset prokázat po dobu, na kterou jim byl udělen zákaz řízení, abstinenci – že drogy neberou. Budou muset chodit na pravidelná vyšetření,“ řekl. U zvlášť závažných přestupků všeobecně by pak měl být zákaz řízení delší.

Přísnější bude zákon také k začínajícím řidičům. Ti budou mít poloviční limit trestných bodů – o řidičské oprávnění přijdou již při šesti bodech, tedy při spáchání jednoho až dvou bodovaných přestupků.

Zpřísnění pravidel pro řidiče, kteří jsou čerstvě po autoškole, se ovšem nelíbí autoškolám samotným. „Odmítáme sankční systém,“ řekl v 90‘ ČT24 předseda správní rady Asociace autoškol Ondřej Horázný. Bylo by podle něj lepší, kdyby šlo Česko v rakouských stopách, u jižních sousedů pokračuje výcvik i po absolvování zkoušek.

„Spočívá to v tom, že v období dvou až tří měsíců po zkoušce absolvují dvakrát 50 minut v autoškole – můžeme to nazvat kurz defenzivní jízdy. Pak mají šest vyučovacích hodin kurz bezpečné jízdy na obdobě našich polygonů plus skupinové sezení s dopravním psychologem. Poté, šest až dvanáct měsíců po zkoušce, opět dvě jízdy v autoškole,“ popsal Horázný s tím, že se počet nehod mladých řidičů po zavedení druhé fáze výcviku snížil o 30 procent.

Tomáš Neřold však upozornil, že novela, kterou ministerstvo dopravy slibuje, se týká zákona o silničním provozu, zatímco změny v přípravě řidičů by vyžadovaly spíše změnu jiných předpisů, zejména zákona o autoškolách.

Poslanecká novela místo vládní?

Ať už je v chystané novele cokoli, jisté je, že text se nedostal na veřejnost a neviděli jej dokonce ani poslanci. „Nešel zatím do Poslanecké sněmovny,“ upozornil opoziční poslanec Lukáš Černohorský (Piráti), který je členem podvýboru pro dopravu.

Připustil sice, že „vzhledem k tomu, jak ministr dopravy pracuje, mě dlouhá doba nepřekvapuje“, ale přesto se domnívá, že by již poslanci měli mít návrh k dispozici pro připomínkování.

Tomáš Neřold zdůvodnil délku přípravy tím, že se o změnách důkladně diskutuje. „Změna vznikala velmi dlouho na základě diskusí odborné veřejnosti a těch, kteří k tomu jak z ministerstva, tak od policie mají co říct. Hledala se skutečně koncepční změna,“ řekl. Připomněl, že se tresty za dopravní přestupky výrazně neměnily od roku 2006, tedy téměř třináct let. „Výše pokut je průměrně nižší než v okolních státech, které to průběžně zvedaly,“ připustil šéf Besipu.

Ministerstvu dopravy hrozí, že se nakonec bude muset vypořádat s konkurencí. „Pokud se ministerstvo v brzké době nerozhoupe, budeme to muset vzít jako poslaneckou iniciativu,“ varoval Lukáš Černohorský.

Pokuty jsou jedna věc, vymáhání pravidel jiná

Jak ovšem připustil Tomáš Neřold, sebepropracovanější systém trestů na řidiče nemůže nijak působit, pokud stát nedokáže dodržování pravidel vymáhat. Lidé přitom podle zjištění Centra dopravního výzkumu ve velkém páchají i nejzávažnější přestupky. „Například projetí červené, porušování stopky, vysoká rychlost – jsou to opravdu vysoká procenta, 30 až 40 procent řidičů. Takže evidentně se již řidiči systému nebojí tak, jako když byl zaveden,“ přiznal vedoucí samostatného oddělení ministerstva dopravy.

Zdůraznil, že není možné, aby byli policisté takříkajíc na každém rohu, myslí si však, že by měli být více vidět. „Kombinace toho, že trest přijde a že mě zároveň někdo zastaví, je klíčová. Jakmile se z psychologie ztratí, je to špatně. Ale pořád platí, že hlavně by se řidič měl sám chovat podle pravidel a rozumně,“ uvedl Neřold.

Ředitel dopravní policie Tomáš Lerch v týdnu avizoval zpřísnění dohledu nad řidiči, kteří za jízdy telefonují, na které se ostatně má změna pokut také soustředit. Maximální pokuta stoupne na čtyřnásobek. Podle policejní statistiky je nejčastější příčinou dopravních nehod nevěnování se řízení. Ne vždy je sice přímo na vině mobil, ale v mnoha případech ano. „Máme studii z hloubkové analýzy nehod. Z toho vyplývá, že zhruba deset procent z takových nehod je odklon pozornosti a ve většině případů je to kvůli zařízení, typicky mobilu,“ shrnul vedoucí Besipu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...