Akce plánovaná na 17. listopadu k uctění památky medika Jana Opletala zavražděného nacisty v roce 1939 byla jiná než ostatní demonstrace roku 1989. Shromáždění bylo povolené, konalo se pod záštitou prorežimního Socialistického svazu mládeže (SSM) a na jeho přípravě se podílela i skupina nezávislých studentů.
Průvod studentů, který otřásl dějinami. Cestu z Albertova na Národní třídu rekonstruuje interaktivní mapa
On-line přenos
Historický on-line k 17. listopadu 1989
- 23:10
Z 1600 příslušníků bezpečnostních složek, kteří zasahovali na Národní třídě, bylo 30 obžalováno, ale 28 z nich vyvázlo s podmíněnými tresty. Komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 později s údivem konstatuje, že brutální zákrok proběhl bez jakéhokoli pokynu a že “velení pořádkových sil SNB si skutečného průběhu zásahu nebylo vědomo”.
- 23:10
Ačkoli podle zprávy Československé tiskové kanceláře bylo 17. listopadu 1989 na Národní třídě zraněno jen 17 osob, z toho 7 policistů, ve skutečnosti po zásahu vyhledalo ošetření 568 lidí. Sedm z nich utrpělo těžkou újmu na zdraví (pohmoždění mozku, plic, poškození ledvin), následky nevyloučili lékaři u celkem 180 ošetřených. Dvanácti zraněným bylo přes 60 let, nejstaršímu 83. Mezi zraněnými bylo 43 nezletilých, nejmladší z nich třináctiletý.
- 23:10
Státní bezpečnost ukončuje hlášení. Na Národní třídě je “klid”.
Průvod neměl být otevřeně konfrontační, záměrem organizátorů bylo sjednotit studenty a získat širší podporu veřejnosti. Hlavní představitelé disentu se v tomto případě neangažovali a svoje aktivity směřovali k 10. prosinci, kdy se měla konat velká akce ke Dni lidských práv.
Zájem na konfrontaci neměli ani komunisté a policejní složky údajně dostaly oficiální pokyn proti demonstrantům příliš nezasahovat. Na druhou stranu jim však měly zabránit ve vstupu do centra Prahy.
Interaktivní mapa ukazuje, co a kde se v Praze v osudný den československých dějin stalo.