Ústavní soud bude rozhodovat o osudu osmi Tchajwanců, o jejichž vydání žádá Čína. Tchajwanci požádali v Česku o mezinárodní ochranu, kterou jim ministerstvo vnitra na rok udělilo. Obecné soudy však rozhodly, že jejich vydání je přípustné. Vykonatelnost verdiktů Ústavní soud odložil.
Osm Tchajwanců zadržely české úřady na čínskou žádost. Peking tvrdí, že jako organizovaná skupina vylákali ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu 62 milionů korun. Čínská policie uvádí, že muži páchali trestnou činnost od července 2017. Tchajwanci vinu popírají a zároveň se obávají, že kdyby byli do Číny vydáni, mohli by beze stopy zmizet, být mučeni nebo dokonce popraveni.
Poté, co Městský a po něm i Vrchní soud v Praze označil vydání za přípustné, obrátili se na Ústavní soud. Vrchní soud rozhodl na základě záruk čínské strany, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti Tchajwancům nehrozí. Ústavní soud bude osm stížností, které o prázdninách obdržel, řešit ve spojeném řízení. Soudkyní zpravodajkou se stala Kateřina Šimáčková, stojí v soudní databázi.
Než ústavní soudci rozhodnou, vydání Tchajwancům nehrozí
Ústavní soud zároveň odložil vykonatelnost rozsudků u všech osmi lidí. Nehrozí jim tedy vydání, dokud ÚS nerozhodne – aby se předešlo tomu, že by se soud Tchajwanců zastal, ale ti mezitím již byli v Číně. „V zájmu zajištění, že k takové situaci – a tedy ani nezhojitelnému zásahu do základních práv a svobod stěžovatele – nedojde, je namístě odložit výkon
napadených soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání stěžovatele,“ stojí v usnesení.
Vydání by však zatím stejně nebylo možné díky doplňkové ochraně poskytnuté na jeden rok ministerstvem vnitra – ta je pro vydání překážkou. Případné vydání by navíc musela ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Tchaj-wan však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Česko uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
