Osm Tchajwanců zadržela česká policie loni v lednu na základě mezinárodního zatykače vydaného v Číně. Čínská policie uvádí, že muži páchali trestnou činnost od července 2017.
Údajně se vydávali za policisty, prokurátory i ostatní představitele čínských státních orgánů.
Přes internet prý kontaktovali Číňanky žijící v Austrálii a přiměli je k převedení celkem 62 milionů korun na své bankovní účty.
Krutina nyní uvedl, že jeho klienti získali azylovou ochranu. Podle Hany Malé z tiskového oddělení vnitra nejde o azyl, ale takzvanou doplňkovou ochranu. Na rozdíl od azylu je poskytována na dobu určitou. Po uplynutí dané doby se přezkoumává, zda trvají důvody jejího udělení, a pokud ano, úřad platnost ochrany prodlouží.
„Podle vyjádření ministerstva vnitra jim v Číně hrozí skutečné nebezpečí, například nelidské zacházení, mučení a smrt,“ uvedl o zadržených Krutina. „Moji klienti si velice váží tohoto gesta a jsou šťastní, že se podařilo na čas odvrátit nebezpečí, které jim objektivně hrozilo v totalitní Číně,“ dodal. Podal žádost, aby bylo všech osm cizinců propuštěno z vazby.
Vydání potvrdil městský i vrchní soud
O přípustnosti vydání nejprve loni rozhodl pražský městský soud, jeho názor pak před měsícem potvrdil Vrchní soud v Praze. Justice uvěřila čínským zárukám, že zadrženým mužům nehrozí za podvod nezákonné pronásledování nebo trest smrti. Vydání by ještě musela povolit česká ministryně spravedlnosti.
Krutina poukázal na napjaté vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou nedílnou součást, třebaže je země samostatná od konce 40. let. Advokát rovněž upozornil na přesvědčení svých klientů, že extradice by pro ně znamenala jistou smrt, a to dost možná ještě před koncem soudního procesu.
Zahraniční média a lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně mučení vězňů. V roce 2014 například organizace Amnesty International zdokumentovala výrobu mučících nástrojů v čínských továrnách a na konkrétní případy mučení vězňů v Číně upozornila organizace Human Rights Watch.