Nejvyšší ústavní činitelé ve středu odpoledne jednali na Pražském hradě o zahraniční politice. Shodli se na tom, že trvají důvody, proč byly zavedeny protiruské sankce, nebo na záměru přesunout českou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. Na schůzce, kterou svolal prezident Miloš Zeman, chyběl zástupce Senátu. Předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) je na zahraniční cestě, Hrad zároveň odmítl účast místopředsedkyně Miluše Horské (za KDU-ČSL), která měla Štěcha zastoupit.
Za Zemanem na Hrad dorazili premiér Andrej Babiš, předseda sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
V podobném formátu, ovšem za účasti předsedy Senátu, se schůzky konaly i v minulých letech za vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), poslední setkání se uskutečnilo téměř před rokem a půl.
Sankce proti Rusku by měla probrat Evropská rada, navrhují politici
Vrcholní ústavní činitelé se na Pražském hradě shodli na tom, že stále trvají důvody, proč byly zavedeny protiruské sankce. Ve společném prohlášení, které zveřejnil Hrad, vyzvali k naplnění mírových dohod z Minsku všemi zúčastněnými stranami.
Sankce uvalila EU na Rusko kvůli anexi poloostrova Krym a kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením minských dohod.
Politici se současně shodli na tom, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada. „Včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování. Česká republika přitom samozřejmě bude výsledky této diskuse respektovat,“ stojí v prohlášení.
Prezident Zeman sankce dlouhodobě kritizuje, naposledy o tom veřejně mluvil ve svém vystoupení před velvyslanci na konci srpna. „Pan prezident chce, aby se o těch sankcích diskutovalo, ale nehoruje pro jejich zrušení, a to je velký rozdíl,“ komentoval pro Události ČT tento bod programu účastník hradní schůzky Radek Vondráček.
Politici se dále shodli na odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů i potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v oblastech, odkud migranti do Evropy přicházejí.
„ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují,“ uvedli v prohlášení.
Vznik Českého domu bude předcházet přesunu ambasády do Jeruzaléma
Politici dále projednali otevření Českého domu v Jeruzalémě, které má být prvním krokem v záměru přemístit české velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Přesun české ambasády podporuje prezident Zeman. Odpůrci přesunu tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma.
Politici diskutovali o přípravě strategického dialogu s Izraelem a shodli se na přínosu pravidelných mezivládních konzultací. Probrali také Zemanovu plánovanou cestu do Izraele.
Účastníci schůzky koordinovali i další zahraniční cesty pro zbytek roku, mluvili o brexitu a potvrdili význam členství ČR v NATO. Věnovali se i tématu obchodních sporů mezi USA a Čínou či Evropskou unií.
„Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace,“ uvádí prohlášení.
Politici opustili Hrad po necelých dvou hodinách. Odjezd jejich limuzín doprovázelo skandování zhruba patnáctky demonstrantů, kteří se sešli na Hradě kvůli nesouhlasu se zahraniční politikou prezidenta. Zeman podle nich směřuje Česko k vystoupení z NATO a EU. Demonstranti se obávali, že možným účelem dnešní schůzky mělo být odstoupení Česka od účasti na protiruských sankcích.
Na Hradě chyběl zástupce Senátu
Zeman na začátku schůzky uvítal všechny její účastníky za přítomnosti novinářů a omluvil nepřítomnost předsedy Senátu. „Chtěl sem poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu,“ prohlásil Zeman. „Myslím, že o moji osobu v této kauze vůbec nejde. To se teď jenom hodí,“ uvedla k tomu Horská.
Štěch se z účasti omluvil kvůli dlouhodobě plánované cestě do Francie. Nabízel, že se vrátí dříve, pokud by se jednání konalo od 17:00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc.
„Jenom to potvrzuje, že jednání Pražského hradu vůči Senátu je nepříliš přátelské,“ řekl v úterý k celé záležitosti Štěch, který je, podobně jako Horská, k některým Zemanovým krokům kritický.
Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák ale v pořadu Události, komentáře odmítl, že by se ze strany Hradu jednalo o schválnost. „Pan předseda Štěch byl jediný z těch šesti, který ten čas v podstatě neměl,“ tvrdí.
Zeman na Štěcha zanevřel, domnívá se politolog
Podle politologa z Univerzity Karlovy Milana Znoje byla však schůzka cíleně organizována tak, aby předseda Senátu na Hrad nemohl přijít. „Je očividné, že ho pan prezident na Hradě nechtěl,“ komentuje situaci Znoj.
Zeman podle něj na Štěcha zanevřel po neobvyklé schůzce na Hradě na počátku května 2017. Prezident na ní přijal tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku a postavil ho před mikrofon, i když tisková konference nebyla domluvena.
„Milan Štěch se tehdy Bohuslava Sobotky docela výrazně zastal, dokonce chování pana prezidenta přirovnal, byť nepřímo, k jednání nějakých senilních starých pánů. Od té doby vztahy zmrzly,“ vysvětlil Znoj.
Česko stále nemá ministra zahraničí
Milan Znoj také upozorňuje, že Česku stále chybí plnohodnotný ministr zahraničí. „Myslím si, že Andreji Babišovi a ani panu prezidentovi ministr zahraničí příliš nechybí, protože si myslí, že vědí mnohem lépe, jak dělat zahraniční politiku,“ domnívá se.
Dodal, že všichni účastníci schůzky kromě Jana Hamáčka, který má v současnosti na starosti ministerstvo vnitra i zahraničí, se shodnou, že kandidát sociální demokracie Miroslav Poche ministrem nebude.
