Zika, dengue, žlutá zimnice. Klimatické změny mohou do Evropy přinést nemoci přenášené komáry

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.

Odborníci předpověděli pohyb dvou nejtypičtějších druhů komára-přenašeče, a to Aedes aegypti a Aedes albopictus. Učinili tak na základě očekávaných rostoucích teplot v některých regionech. Zabránit rozšíření závažných onemocnění podle expertů může jen ráznější postup vůči klimatickým změnám a omezení globálního oteplování.

Proti viru zika v současné době neexistuje efektivní očkování; ve fázi testování je pak jen několik preparátů proti horečce dengue. „Pro nás je mnohem jednodušší zabránit komárům nebo virům, aby se někde objevili, než zabránit šíření nákazy, která již propukla,“ uvedl vedoucí studie Colin Carlson z univerzity v Georgetownu.

Komáři ohrozí i velká města

Snížit rizika nákazy je možné například používáním repelentů, instalací ochranných sítí na okna nebo odstraněním stojatých vod z okolí domovů. Účinnější je ale podle odborníků zakročit proti klimatickým změnám a rozšířit globální programy, jejichž cílem je sledovat a omezovat výskyt komárů.

Experti varují, že nemoci přenášené komáry se mohou objevit ve městech s vysokou hustotou zalidnění; mnozí z jejich obyvatel budou těmto virům vystaveni poprvé. „Lidé, kteří se s těmito onemocněními předtím nikdy nesetkali, si proti nim nevytvořili imunitu,“ cituje agentura Reuters Carlsona. „Obáváme se, že se objeví mnohem rozsáhlejší epidemie, až se tam tyto patogeny objeví poprvé,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...