Ženy, které po padesátce zhubnou, mají menší riziko rakoviny prsu, tvrdí vědci

U žen, které po svých padesátých narozeninách trvale zhubnou, je menší riziko onemocnění rakovinou prsu než u jejich vrstevnic, jež si drží stabilní váhu. Tvrdí to rozsáhlá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute. 

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou karcinomu u žen. Jenom v Česku touto chorobou ročně onemocní zhruba sedm tisíc z nich.

Jedním z rizikových faktorů rozvoje této nemoci u žen po menopauze je vysoký index tělesné hmotnosti (BMI). Doposud přitom neexistovaly důkazy, že by hubnutí toto nebezpečí mohlo naopak snižovat.

Na danou otázku se zaměřila rozsáhlá studie amerických vědců z American Cancer Society, Harvardovy univerzity a dalších institucí. Měli k dispozici data od více než 180 tisíc žen starších padesáti let, která byla dříve sesbíraná pro jiné studie. Jedná se o první studii na dané téma, jež měla dostatek respondentů.  

Hmotnost byla sledovaným ženám změřena za deset let v průměru třikrát – a to na začátku, po pěti a následně čtyřech letech.

Čím víc ženy zhubly, tím bylo riziko nižší

Výsledky studie následně ukázaly, že ženy s trvalým snížením hmotnosti měly menší riziko vzniku karcinomu prsu než jejich vrstevnice, jejichž váha se v průběhu desetiletí nezměnila.

Vliv přitom podle vědců mělo i to, o kolik respondentky zhubly. U žen, které ztratily od 2 do 4,5 kilogramu, bylo toto nebezpečí o 13 procent nižší než u těch se stabilní váhou. V případě zhubnutí od 4,5 do 9 kilogramů se jednalo už o 16 procent. Ženy, které shodily více než 9 kilogramů, pak měly riziko rakoviny prsu nižší o 26 procent. 

Respondentky, které sice nejprve výrazně zhubly, ale v následujících letech část své hmotnosti nabraly zpět, měly stále riziko rakoviny prsu nižší než ženy se stabilní váhou.   

„Naše výsledky ukázaly, že i malý trvalý úbytek váhy je u žen nad 50 let spojený s nižším rizikem rakoviny prsu,“ uvedla hlavní autorka studie Lauren Terasová z American Cancer Society Researchers. Studie by tak podle ní mohla být motivací pro starší ženy trpící obezitou či nadváhou. Jev tým vědců zaznamenal u žen, které nebraly postmenopauzální hormony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 2 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 8 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...