Ženy, které po padesátce zhubnou, mají menší riziko rakoviny prsu, tvrdí vědci

U žen, které po svých padesátých narozeninách trvale zhubnou, je menší riziko onemocnění rakovinou prsu než u jejich vrstevnic, jež si drží stabilní váhu. Tvrdí to rozsáhlá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute. 

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou karcinomu u žen. Jenom v Česku touto chorobou ročně onemocní zhruba sedm tisíc z nich.

Jedním z rizikových faktorů rozvoje této nemoci u žen po menopauze je vysoký index tělesné hmotnosti (BMI). Doposud přitom neexistovaly důkazy, že by hubnutí toto nebezpečí mohlo naopak snižovat.

Na danou otázku se zaměřila rozsáhlá studie amerických vědců z American Cancer Society, Harvardovy univerzity a dalších institucí. Měli k dispozici data od více než 180 tisíc žen starších padesáti let, která byla dříve sesbíraná pro jiné studie. Jedná se o první studii na dané téma, jež měla dostatek respondentů.  

Hmotnost byla sledovaným ženám změřena za deset let v průměru třikrát – a to na začátku, po pěti a následně čtyřech letech.

Čím víc ženy zhubly, tím bylo riziko nižší

Výsledky studie následně ukázaly, že ženy s trvalým snížením hmotnosti měly menší riziko vzniku karcinomu prsu než jejich vrstevnice, jejichž váha se v průběhu desetiletí nezměnila.

Vliv přitom podle vědců mělo i to, o kolik respondentky zhubly. U žen, které ztratily od 2 do 4,5 kilogramu, bylo toto nebezpečí o 13 procent nižší než u těch se stabilní váhou. V případě zhubnutí od 4,5 do 9 kilogramů se jednalo už o 16 procent. Ženy, které shodily více než 9 kilogramů, pak měly riziko rakoviny prsu nižší o 26 procent. 

Respondentky, které sice nejprve výrazně zhubly, ale v následujících letech část své hmotnosti nabraly zpět, měly stále riziko rakoviny prsu nižší než ženy se stabilní váhou.   

„Naše výsledky ukázaly, že i malý trvalý úbytek váhy je u žen nad 50 let spojený s nižším rizikem rakoviny prsu,“ uvedla hlavní autorka studie Lauren Terasová z American Cancer Society Researchers. Studie by tak podle ní mohla být motivací pro starší ženy trpící obezitou či nadváhou. Jev tým vědců zaznamenal u žen, které nebraly postmenopauzální hormony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 21 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...