Ženy, které po padesátce zhubnou, mají menší riziko rakoviny prsu, tvrdí vědci

U žen, které po svých padesátých narozeninách trvale zhubnou, je menší riziko onemocnění rakovinou prsu než u jejich vrstevnic, jež si drží stabilní váhu. Tvrdí to rozsáhlá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute. 

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou karcinomu u žen. Jenom v Česku touto chorobou ročně onemocní zhruba sedm tisíc z nich.

Jedním z rizikových faktorů rozvoje této nemoci u žen po menopauze je vysoký index tělesné hmotnosti (BMI). Doposud přitom neexistovaly důkazy, že by hubnutí toto nebezpečí mohlo naopak snižovat.

Na danou otázku se zaměřila rozsáhlá studie amerických vědců z American Cancer Society, Harvardovy univerzity a dalších institucí. Měli k dispozici data od více než 180 tisíc žen starších padesáti let, která byla dříve sesbíraná pro jiné studie. Jedná se o první studii na dané téma, jež měla dostatek respondentů.  

Hmotnost byla sledovaným ženám změřena za deset let v průměru třikrát – a to na začátku, po pěti a následně čtyřech letech.

Čím víc ženy zhubly, tím bylo riziko nižší

Výsledky studie následně ukázaly, že ženy s trvalým snížením hmotnosti měly menší riziko vzniku karcinomu prsu než jejich vrstevnice, jejichž váha se v průběhu desetiletí nezměnila.

Vliv přitom podle vědců mělo i to, o kolik respondentky zhubly. U žen, které ztratily od 2 do 4,5 kilogramu, bylo toto nebezpečí o 13 procent nižší než u těch se stabilní váhou. V případě zhubnutí od 4,5 do 9 kilogramů se jednalo už o 16 procent. Ženy, které shodily více než 9 kilogramů, pak měly riziko rakoviny prsu nižší o 26 procent. 

Respondentky, které sice nejprve výrazně zhubly, ale v následujících letech část své hmotnosti nabraly zpět, měly stále riziko rakoviny prsu nižší než ženy se stabilní váhou.   

„Naše výsledky ukázaly, že i malý trvalý úbytek váhy je u žen nad 50 let spojený s nižším rizikem rakoviny prsu,“ uvedla hlavní autorka studie Lauren Terasová z American Cancer Society Researchers. Studie by tak podle ní mohla být motivací pro starší ženy trpící obezitou či nadváhou. Jev tým vědců zaznamenal u žen, které nebraly postmenopauzální hormony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 3 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 16 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 17 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 20 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 21 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 22 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
9. 11. 2025

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025
Načítání...