Ženy, které po padesátce zhubnou, mají menší riziko rakoviny prsu, tvrdí vědci

U žen, které po svých padesátých narozeninách trvale zhubnou, je menší riziko onemocnění rakovinou prsu než u jejich vrstevnic, jež si drží stabilní váhu. Tvrdí to rozsáhlá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute. 

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou karcinomu u žen. Jenom v Česku touto chorobou ročně onemocní zhruba sedm tisíc z nich.

Jedním z rizikových faktorů rozvoje této nemoci u žen po menopauze je vysoký index tělesné hmotnosti (BMI). Doposud přitom neexistovaly důkazy, že by hubnutí toto nebezpečí mohlo naopak snižovat.

Na danou otázku se zaměřila rozsáhlá studie amerických vědců z American Cancer Society, Harvardovy univerzity a dalších institucí. Měli k dispozici data od více než 180 tisíc žen starších padesáti let, která byla dříve sesbíraná pro jiné studie. Jedná se o první studii na dané téma, jež měla dostatek respondentů.  

Hmotnost byla sledovaným ženám změřena za deset let v průměru třikrát – a to na začátku, po pěti a následně čtyřech letech.

Čím víc ženy zhubly, tím bylo riziko nižší

Výsledky studie následně ukázaly, že ženy s trvalým snížením hmotnosti měly menší riziko vzniku karcinomu prsu než jejich vrstevnice, jejichž váha se v průběhu desetiletí nezměnila.

Vliv přitom podle vědců mělo i to, o kolik respondentky zhubly. U žen, které ztratily od 2 do 4,5 kilogramu, bylo toto nebezpečí o 13 procent nižší než u těch se stabilní váhou. V případě zhubnutí od 4,5 do 9 kilogramů se jednalo už o 16 procent. Ženy, které shodily více než 9 kilogramů, pak měly riziko rakoviny prsu nižší o 26 procent. 

Respondentky, které sice nejprve výrazně zhubly, ale v následujících letech část své hmotnosti nabraly zpět, měly stále riziko rakoviny prsu nižší než ženy se stabilní váhou.   

„Naše výsledky ukázaly, že i malý trvalý úbytek váhy je u žen nad 50 let spojený s nižším rizikem rakoviny prsu,“ uvedla hlavní autorka studie Lauren Terasová z American Cancer Society Researchers. Studie by tak podle ní mohla být motivací pro starší ženy trpící obezitou či nadváhou. Jev tým vědců zaznamenal u žen, které nebraly postmenopauzální hormony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...