Z ISS se vrátila trojice kosmonautů, včetně rekordmanky Kochové. Strávila tam 328 dní

Na Zemi se ve čtvrtek po jedenáctiměsíčním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrátila americká astronautka Christina Kochová, Ital Luca Parmitano z Evropské kosmické agentury (ESA) a ruský kosmonaut Alexandr Skvorcov. Vesmírná loď Sojuz MS-13 se třemi členy posádky ISS přistála v kazašské stepi, oznámila agentura TASS s odvoláním na řídicí středisko vesmírného letu v Koroljovu u Moskvy.

Kochová se už 28. prosince stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na stanici pobývala od loňského 15. března, celkem tedy na oběžné dráze strávila 328 dnů. Do dějin se zapsala také tím, že spolu se svou americkou kolegyní Jessikou Meirovou zvládla tři několikahodinové pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu.

V interview, poskytnutém stanici NBC dva dny před návratem na Zemi, Kochová poznamenala, že nejvíce jí bude chybět stav beztíže. „Je opravdu zábavné být na místě, kde můžete kdykoliv skočit z podlahy na strop,“ řekla s úsměvem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Její kolegové se na Zemi vrátili po standardní půlroční misi. Na ISS kromě Meirové zůstává ještě Američan Andrew Morgan a Rus Oleg Skripočka.

Příští expedice na ISS má odstartovat z kazašského kosmodromu Bajkonur 9. dubna. V nové posádce mají být ruští kosmonauti Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin a americký astronaut Christopher Cassidy, uvedla TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.