Vrcholoví sportovci mají častěji zkažené zuby, i když si je lépe čistí. Mohou za to energetické nápoje

Olympionici a další profesionální sportovci mívají výrazně zkaženější zuby než běžná populace, ukázal britský výzkum. Příčinou jsou pravděpodobně energetické nápoje, tyčinky a gely plné cukru. Ani lepší péče nedokáže vyrovnat jejich negativní vliv.

Vědci z University College v Londýně sledovali zdravotní stav 352 sportovců obou pohlaví, kteří se věnovali celkem 11 druhům sportů. Zjistili, že i přes nadprůměrnou péči mají velmi špatný stav zubů.

Výsledky vyšly v odborném časopise British Dental Journal. Ukázaly, že 94 procent sportovců si zuby čistí dvakrát denně – průměrná populace v Británii to dokáže přitom jen v 75 procentech. Kolem 44 procent sportovců si čistí i mezizubní prostory, což přitom dělá jen 21 procent britské populace.

To však nevyrovná následky jejich netypické stravy. Sportovci pravidelně užívají přípravky a doplňky, které mají negativní dopad na stav zubů: 87 procent jich pije pravidelně energetické nápoje, 59 procent jí energetické tyčinky a 70 procent užívá energetické gely; všechny tyto doplňky jsou spojené s kazy.

Extrémní výkony potřebují extrémní stravu

Vědci navázali na starší výzkum, který prokázal, že 49 procent zkoumaných vrcholových sportovců trpí neřešeným zubním kazem a 32 procent má špatný stav chrupu, což se u nich projevuje negativním dopadem na jejich výkon. Pokusili se nyní popsat příčiny těchto změn.

Starší výzkumy naznačovaly, že za zhoršenou kvalitu zubů u sportovců může sucho, které mají v ústech během intenzivního tréninku. Nová data to ale v podstatě vyvracejí. „Zjistili jsme, že většina sportovců v našem výzkumu se starala o zuby velmi dobře – chodili pravidelně k zubařům, čistili si zuby dvakrát denně, a navíc nekouřili a měli jinak velmi zdravou stravu,“ uvedla Julie Gallagherová, která se na studii podílela.

„Často však užívají sportovní energetické nápoje, energetické gely a tyčinky během tréninku i závodů; cukr v těchto výrobcích zvyšuje pravděpodobnost vzniku zubního kazu. Kyselé prostředí zvyšuje pravděpodobnost poškození zubů. A to dohromady může významně přispívat k tak častému zubnímu kazu, jako jsme viděli v našich průzkumech,“ dodala Gallagherová.

Sportovci stojí o změnu

Podle ní se řada sportovců, s nimiž vědci mluvili, kloní k tomu, že by měli změnit své chování – například ještě častější návštěvy lékařů nebo lepší vyplachování úst, ale také omezení příjmu energetických nápojů.

Cílem tohoto výzkumu je vytvořit kompletní návod pro vrcholové sportovce, který by jim měl pomoci ke kvalitní péči o zuby, jež je v souladu s jejich extrémním způsobem života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...