Vakcína proti covidu je jen začátek, naše technologie dá lidstvu i očkování proti rakovině, říká zakladatel BioNTechu

Vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19 je krásný pocit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Ugur Şahin, spoluzakladatel německé biotechnologické společnosti BioNTech. Její vakcíny, které produkuje společně s mezinárodní farmaceutickou firmou Pfizer, využívají technologii mRNA. Díky ní se podle Şahina svět v příštích dvaceti letech dočká řady nových prostředků v boji s rakovinou.

Právě na rakovinu se původně zakladatelé BioNTechu Ugur Şahin a jeho manželka Özlem Türeciová zaměřili. Léčbou založené na mediátorové RNA (mRNA), která slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, dosáhli řady úspěchů.

„Pandemie samozřejmě náš vývoj prostředků proti rakovině zpomalila,“ říká Şahin. „Pozitivním aspektem ale je, že díky vývoji vakcín proti covidu můžeme vidět, že naše technologie funguje,“ uvádí s tím, že velká část veřejnosti cestě mRNA důvěřuje. „Samozřejmě jsme teprve na počátku lékařského i technologického průlomu, ale v horizontu patnácti až dvaceti let se dočkáme řady produktů pro boj s rakovinou,“ dodává.

Hlavním tématem je nyní pandemie, jejíž překonání má lidstvo i díky BioNTechu na dosah ruky. Şahina, který je znám klidným a skromným vystupováním, žádosti o komentáře vlastního úspěchu uvádějí spíše do rozpaků. „Je to velmi krásný pocit, když člověk může pomoci. Jsem lékař a také moje žena je lékařka a spolu se v našem výzkumu věnujeme i otázce, jak můžeme nové medicínské prostředky dostat k lidem,“ říká o lidské stránce bádání.

Tohle není vítězství

„Člověk si může myslet, že vakcína je něco neosobního, ale my neustále dostáváme zprávy od lidí, od babiček, které opět mohou vidět svá vnoučata, že se znovu může sejít rodina nebo že matka může opět vidět svou dceru. To jsou všechno úžasné věci,“ říká. Zároveň ale zmiňuje, že vítězství nad pandemií ještě není možné vyhlašovat. „Vpřed nás pohání to, že stále mnoho lidí očkování nedostalo. Naše práce ještě neskončila, bereme to vážně,“ vysvětluje.

Lidstvo se musí připravit na to, že koronavirus nebude poražen definitivně. Klinické studie, ale i skutečná data například z Izraele, který vsadil na preparát od BioNTechu, sice hovoří až o 97procentní ochraně, ta ale s postupem času slábne.

„Data po šesti měsících ukazují 91procentní ochranu. Po osmi měsících pak vidíme, že výrazně klesá počet protilátek, proto mluvíme o tom, že bude potřebné třetí očkování, které by ochranu zvedlo blízko ke sto procentům,“ vysvětluje. Tato třetí dávka, která by opět nabudila imunitu, by mohla následovat s odstupem devíti měsíců. „Vycházím také z toho, že každý rok, možná každých 18 měsíců, budeme potřebovat další posilovací dávku,“ říká.

Smysluplné je podle něj uvažovat i o očkování dětí či těhotných, čemuž se nyní věnuje řada studií. Prozatímní výsledky jsou slibné, neukazují na poškození plodu či vedlejší účinky u dětí. „Doporučení ale vydat zatím nemůžeme, stále čekáme na data,“ uvádí.

Budoucnost vakcín je ve třetí dávce

Otevřená zůstává i otázka mutací koronaviru. Laboratorně BioNTech zkoumá okolo třiceti variant koronaviru, funkčnost vakcíny je však zachována. „I u těch variant, kde je slabší odezva, třeba u jihoafrické mutace, je imunitní odpověď dostatečná,“ říká. Laboratorní výsledky potvrzují i skutečná data z Izraele.

Vakcína navíc pracuje s dvojí ochranou. „Pokud protilátky zeslábnou, máme ještě T-lymfocyty, které jsou pro vir velkou překážkou. Tyto T-lymfocyty si je možné představit jako jakýsi zabezpečovací systém s laserovými paprsky a detektory,“ říká.

Şahinova společnost spolu s Pfizerem čelí rovněž výzvám, jak výrobu vakcín proti covidu-19 co nejvíce rozšířit. V plánu jsou výrobní sítě na všech kontinentech včetně Afriky. Dodává ale, že není nutné, aby každá země měla svou továrnu, a to i kvůli problémům s koordinací či zajištěním kvality výroby.

S rostoucím počtem očkovaných se po celém světě včetně Německa hovoří o výhodách pro ty, kteří jsou plně imunizovaní. „To je dobře, je to ale třeba činit s rozmyslem a nesmí to být diskriminační,“ říká Şahin, který se obává projevů možné závisti. Upozorňuje také na to, že ne každý chce být očkován a ne každému zdravotní stav imunizaci umožňuje. „Na tyto lidi musíme brát ohled,“ říká.

I proto svět podle Şahina nečeká návrat ke starým pořádkům, ale bude muset vykročit k nové normálnosti. „V nové normalitě tak zřejmě budeme každé dva týdny číst v novinách o nových ohniscích, která ale budou pod kontrolou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 13 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 14 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 18 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.