Vakcína proti covidu je jen začátek, naše technologie dá lidstvu i očkování proti rakovině, říká zakladatel BioNTechu

Vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19 je krásný pocit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Ugur Şahin, spoluzakladatel německé biotechnologické společnosti BioNTech. Její vakcíny, které produkuje společně s mezinárodní farmaceutickou firmou Pfizer, využívají technologii mRNA. Díky ní se podle Şahina svět v příštích dvaceti letech dočká řady nových prostředků v boji s rakovinou.

Právě na rakovinu se původně zakladatelé BioNTechu Ugur Şahin a jeho manželka Özlem Türeciová zaměřili. Léčbou založené na mediátorové RNA (mRNA), která slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, dosáhli řady úspěchů.

„Pandemie samozřejmě náš vývoj prostředků proti rakovině zpomalila,“ říká Şahin. „Pozitivním aspektem ale je, že díky vývoji vakcín proti covidu můžeme vidět, že naše technologie funguje,“ uvádí s tím, že velká část veřejnosti cestě mRNA důvěřuje. „Samozřejmě jsme teprve na počátku lékařského i technologického průlomu, ale v horizontu patnácti až dvaceti let se dočkáme řady produktů pro boj s rakovinou,“ dodává.

Hlavním tématem je nyní pandemie, jejíž překonání má lidstvo i díky BioNTechu na dosah ruky. Şahina, který je znám klidným a skromným vystupováním, žádosti o komentáře vlastního úspěchu uvádějí spíše do rozpaků. „Je to velmi krásný pocit, když člověk může pomoci. Jsem lékař a také moje žena je lékařka a spolu se v našem výzkumu věnujeme i otázce, jak můžeme nové medicínské prostředky dostat k lidem,“ říká o lidské stránce bádání.

Tohle není vítězství

„Člověk si může myslet, že vakcína je něco neosobního, ale my neustále dostáváme zprávy od lidí, od babiček, které opět mohou vidět svá vnoučata, že se znovu může sejít rodina nebo že matka může opět vidět svou dceru. To jsou všechno úžasné věci,“ říká. Zároveň ale zmiňuje, že vítězství nad pandemií ještě není možné vyhlašovat. „Vpřed nás pohání to, že stále mnoho lidí očkování nedostalo. Naše práce ještě neskončila, bereme to vážně,“ vysvětluje.

Lidstvo se musí připravit na to, že koronavirus nebude poražen definitivně. Klinické studie, ale i skutečná data například z Izraele, který vsadil na preparát od BioNTechu, sice hovoří až o 97procentní ochraně, ta ale s postupem času slábne.

„Data po šesti měsících ukazují 91procentní ochranu. Po osmi měsících pak vidíme, že výrazně klesá počet protilátek, proto mluvíme o tom, že bude potřebné třetí očkování, které by ochranu zvedlo blízko ke sto procentům,“ vysvětluje. Tato třetí dávka, která by opět nabudila imunitu, by mohla následovat s odstupem devíti měsíců. „Vycházím také z toho, že každý rok, možná každých 18 měsíců, budeme potřebovat další posilovací dávku,“ říká.

Smysluplné je podle něj uvažovat i o očkování dětí či těhotných, čemuž se nyní věnuje řada studií. Prozatímní výsledky jsou slibné, neukazují na poškození plodu či vedlejší účinky u dětí. „Doporučení ale vydat zatím nemůžeme, stále čekáme na data,“ uvádí.

Budoucnost vakcín je ve třetí dávce

Otevřená zůstává i otázka mutací koronaviru. Laboratorně BioNTech zkoumá okolo třiceti variant koronaviru, funkčnost vakcíny je však zachována. „I u těch variant, kde je slabší odezva, třeba u jihoafrické mutace, je imunitní odpověď dostatečná,“ říká. Laboratorní výsledky potvrzují i skutečná data z Izraele.

Vakcína navíc pracuje s dvojí ochranou. „Pokud protilátky zeslábnou, máme ještě T-lymfocyty, které jsou pro vir velkou překážkou. Tyto T-lymfocyty si je možné představit jako jakýsi zabezpečovací systém s laserovými paprsky a detektory,“ říká.

Şahinova společnost spolu s Pfizerem čelí rovněž výzvám, jak výrobu vakcín proti covidu-19 co nejvíce rozšířit. V plánu jsou výrobní sítě na všech kontinentech včetně Afriky. Dodává ale, že není nutné, aby každá země měla svou továrnu, a to i kvůli problémům s koordinací či zajištěním kvality výroby.

S rostoucím počtem očkovaných se po celém světě včetně Německa hovoří o výhodách pro ty, kteří jsou plně imunizovaní. „To je dobře, je to ale třeba činit s rozmyslem a nesmí to být diskriminační,“ říká Şahin, který se obává projevů možné závisti. Upozorňuje také na to, že ne každý chce být očkován a ne každému zdravotní stav imunizaci umožňuje. „Na tyto lidi musíme brát ohled,“ říká.

I proto svět podle Şahina nečeká návrat ke starým pořádkům, ale bude muset vykročit k nové normálnosti. „V nové normalitě tak zřejmě budeme každé dva týdny číst v novinách o nových ohniscích, která ale budou pod kontrolou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...