Oproti dříve schváleným vakcínám přínáší ta od společnosti Johnson & Johnson mnohem snadnější možnost distribuce a především slibuje dvakrát rychlejší očkování. Na rozdíl od ostatních se totiž nemusí podávat ve dvou dávkách.
Vakcína společnosti Johnson & Johnson má oproti ostatním schváleným vakcínám řadu výhod, které by mohly pomoci v rychlejším proočkování populace. Je přitom současně dost účinná i bezpečná.
Jak účinná tato vakcína je?
Vakcína proti covidu-19 od americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson je podle amerických regulátorů, kteří ji již v únoru schválili, bezpečná a poskytuje zhruba 66procentní ochranu před lehkým průběhem nemoci covid-19.
O účinnosti a bezpečnosti vakcíny Johnson & Johnson FDA informovala ve zprávě z poloviny února na základě výsledků odborných studií.
Do globální studie bylo zapojeno skoro 44 tisíc dobrovolníků. Ve Spojených státech vykazovala látka 72procentní účinnost, v Latinské Americe 66procentní a v JAR, kde se rozšířila nová mutace koronaviru, byla účinnost 57 procent.
Celkově látka vykazovala 66procentní účinnost proti lehkému až střednímu průběhu covidu. Podle dosavadních výsledků studie byla účinnost vakcíny proti těžkému průběhu covidu velmi vysoká, jelikož 28 dní od jejího podání nebyly evidovány žádné hospitalizace či úmrtí související s nákazou. FDA ve zprávě uvedla, že vakcína rovněž snižuje riziko nákazy už 14 dní po aplikaci. „Tvůrci vakcíny, kteří skutečně nezanedbali velice náročné klinické a preklinické testy, tak vyhodnotili tu vakcínu, že chrání až před více než 80-85 % před těžkými formami covidu a asi 66 % před těmi lehčími formami. To jsou skutečně vynikající výsledky,“ popsal účinnost virolog Libor Gruhoffer.
První zemí, která tuto vakcínu povolila, byl 25. února Bahrajn, od 28. února se s ní smí očkovat také ve Spojených státech.
Bude účinná i proti variantám covidu?
Podle virologa Libora Grubhoffera tyto informace ještě u této vakcíny nemáme, ale bude to zřejmě podobné jako u ostatních již schválených vakcín. „Jsou vyvinuty na bázi genu toho původního divokého covidového viru, to znamená, že tam můžeme a musíme předpokládat určitou nižší účinnost, respektive jistou míru rezistence těch nových virulentních variant, se kterými se teď setkáváme. To je něco co nás musí držet ve větší pohotovosti,“ uvedl vědec.
Jak bezpečná je tato vakcína?
Tři příjemci vakcíny měli podle studie závažné vedlejší účinky, které pravděpodobně souvisely s vakcínou. FDA však uvedla, že její analýza nevyvolává žádné konkrétní obavy ohledně bezpečnosti vakcíny, které by bránily nouzovému schválení.
Nejčastějšími vedlejšími účinky byly podle FDA bolest v místě vpichu (48,6 procenta), bolesti hlavy (39 procent), únava (38,2 procenta) a bolest svalů (33,2 procenta). Devět procent účastníků studie hlásilo zvýšenou teplotu, zatímco u 0,2 procenta byla evidována vysoká teplota. „Z těch komplikací, které tam nastaly bylo naprosté minimum, nikdo nezemřel. Bylo tam asi v nějakém zlomku procenta pozorováno zvýšené teploty – to u těchto vakcín bývá, ale je to naprosto normální reakce,“ potvrzuje Grubhoffer.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zjistila 20. dubna možnou spojitost mezi vakcínou Johnson & Johnson a vzácnými případy krevních sraženin. Přínos vakcíny ale podle ní převyšuje rizika.
Čím se liší od ostatních covidových vakcín?
Vakcínu od Johnson & Johnson na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer a Moderna lze uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Je také mnohem stabilnější, takže nepotřebuje extrémně nízké teploty a lépe vydrží i transporty.
Zásadní také je, že díky svému principu se nemusí na rozdíl od všech ostatních zatím užívaných vakcín podávat ve dvou dávkách, ale pouze v jedné. Právě to z ní pro mnohé vlády dělá ideálního kandidáta na urychlení proočkování populace – vzhledem k této vlastnosti rychlost očkování v podstatě zdvojnásobuje a ulehčuje také logistiku. „Je to velmi praktické řešení právě pro urychlení procesu plošné kampaně očkovat co nejvíc lidí na naší planetě v co nejkratší době, abychom tu kýženou skupinovou imunitu dosáhli co nejdříve. Je to velmi rozumné řešení od firmy J&J,“ vysvětluje Libor Grubhoffer.
Jak funguje?
Tato očkovací látka pracuje na principu takzvané virové vektorové vakcíny. To znamená, že používá jako nosič očkovací látky jiný virus, který ale není nebezpečný. V případě covidu se používají adenoviry, jež jsou geneticky upravené.
Dostanou se do buněk, které potom na základě takto přinesené genetické informace vyrábějí proteiny koronaviru. A imunitní systém pak proti nim začne vyrábět imunitní reakci, kterou pak může použít i v případě, že by se setkal s opravdovým virem SARS-CoV-2.
Obecně jsou vektorové vakcíny levnější než RNA vakcíny, jde o starší princip – jediný problém je, že adenoviry jsou poměrně časté a tělo proti nim může vyrobit protilátky, takže vakcína není účinná.
Například ruská vakcína Sputnik proto používá dva různé adenoviry v každé dávce – zvyšuje to pravděpodobnost, že ji tělo neodmítne. Na tomto principu pracuje i oxfordská AstraZeneca využívající šimpanzí adenovirus, proti kterému lidé prakticky nikdy protilátky nemají.
Pro vývoj vakcíny společnosti Johnson & Johnson byl využitý vzácný typ adenoviru označovaný jako Ad26. Protilátky proti němu má v západním světě jen asi deset až dvacet procent populace, častější jsou v jiných částech světa. Vakcíny s Ad26 nebývají potlačeny základními protilátkami proti Ad26 v populaci.
Vakcína se proti ostatním již schváleným liší i tím, že do těla nenese jen gen pro virus, ale už přímo virový protein – neváže se tedy na RNA, ale na DNA.
Její technologie byla pro všeobecné použití schválena před necelým rokem, a to na vakcínu proti ebole od stejného výrobce a využívá se také u zatím neschválených vakcín proti HIV nebo viru zika.
Bude jí dost?
Cílem společnosti je do konce roku vyrobit zhruba miliardu dávek. Česká republika počítá s dvěma miliony dávek této látky do konce roku 2021.
Další informace o již schválených vakcínách najdete zde:
