Umělá inteligence určená pro sledování lidí má v Číně rozeznávat jednotlivé pandy

Čína chce pomocí nové aplikace rozeznávat pandí obličeje. Technologie vyvinutá a užívaná v zemi pro kontrolu lidí má nyní posloužit k ochraně zvířat. Vědcům umožní podle agentury DPA pandy identifikovat a zjistit o životě a chování tohoto ohroženého druhu savců více.

Do aplikace se už podařilo uložit 120 tisíc snímků a 10 tisíc videí pandy velké. Téměř 10 tisíc obrázků černobílých medvědovitých savců už vědci z pandího výzkumného centra a sečuánské a singapurské univerzity zanalyzovali a díky těmto údajům a technice založené na principu umělé inteligence dokážou pandí obličeje automaticky rozpoznávat.

Lépe tak budou moci zkoumat údaje o pandí populaci, věku jednotlivých kusů, vztazích mezi oběma pohlavími, ale i porody a úmrtí divokých pand, které žijí hluboko v horách a dají se jen těžce sledovat. Agentuře Nová Čína, na kterou se DPA odvolává, to řekl výzkumník zapojený do projektu Čchen Pcheng.

Čtvrtina pand žije v zajetí

V zajetí, například v zoologických zahradách, žije podle DPA téměř 550 pand velkých. Divoce se vyskytuje méně než 2 tisíce pand, převážně v čínských provinciích Sečuán a Šan-si.

Sledovací kamery schopné rozeznávat lidské tváře jsou v Číně realitou už delší čas. Na letištích, v univerzitních areálech a v restauracích se využívají při odbavování, vstupu, nebo k placení. V některých čínských městech rozeznávají obličeje chodců, kteří přecházejí na červenou, dodala agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled