Třetí let vrtulníčku Ingenuity na Marsu byl rekordní. Dron letěl dosud nejrychleji a nejdál

Minivrtulník NASA Ingenuity v neděli úspěšně dokončil svůj třetí let na Marsu. Dosáhl dosud nejvyšší rychlosti, až sedm kilometrů za hodinu. Jeho let byl také zatím nejdelší.

Po dvou prvních letech, během nichž se experimentální vrtulníček jen vznášel nad povrchem Rudé planety, překonala tentokrát helikoptéra vzdálenost 50 metrů; dosahovala přitom rychlosti dva metry za sekundu.

„Dnešní let byl přesně to, co jsme plánovali, a přesto to nebylo skutečně úžasné,“ řekl Dave Lavery, vedoucí projektu Ingenuity.

Vozítko Perseverance, které dopravilo 1,8 kilogramu vážící rotorový letoun na Mars, celý osmdesátisekundový let natočilo. NASA v neděli oznámila, že všechna videa budou v příštích dnech odeslána na Zemi.

Zatím poslední let byl testem autonomního navigačního systému vrtulníku, který podle informací získaných předem plánuje a řídí samotný let. „Pokud Ingenuity letí příliš rychle, letový algoritmus nedokáže sledovat vlastnosti povrchu,“ vysvětlila NASA v prohlášení o letu.

Experiment v extrémním prostředí

Každý z letů vrtulníčku byl obrovskou výzvou. Náročné jsou zejména kvůli podmínkám diametrálně odlišným od těch pozemských – největším problémem je velice řídká atmosféra, která má méně než jedno procento hustoty té naší.

To znamená, že rotory Ingenuity, které měří přes 120 centimetrů, se musí otáčet rychlostí 2400 otáček za minutu, aby dosáhly zdvihu. Musí se tedy točit asi pětkrát víc než u vrtulníku nebo dronu na Zemi.

Barevný snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA

NASA už oznámila, že se již nyní připravuje na čtvrtý let. Každý je plánován jako obtížnější než ten předcházející. Cílem je dostat Ingenuity až na samotnou hranici možností. Experiment s vrtulníčkem skončí už za měsíc. Pak by se sonda Perseverance měla vrátit ke svému hlavnímu úkolu: hledání známek minulého mikrobiálního života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 20 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...