Třetí let vrtulníčku Ingenuity na Marsu byl rekordní. Dron letěl dosud nejrychleji a nejdál

Minivrtulník NASA Ingenuity v neděli úspěšně dokončil svůj třetí let na Marsu. Dosáhl dosud nejvyšší rychlosti, až sedm kilometrů za hodinu. Jeho let byl také zatím nejdelší.

Po dvou prvních letech, během nichž se experimentální vrtulníček jen vznášel nad povrchem Rudé planety, překonala tentokrát helikoptéra vzdálenost 50 metrů; dosahovala přitom rychlosti dva metry za sekundu.

„Dnešní let byl přesně to, co jsme plánovali, a přesto to nebylo skutečně úžasné,“ řekl Dave Lavery, vedoucí projektu Ingenuity.

Vozítko Perseverance, které dopravilo 1,8 kilogramu vážící rotorový letoun na Mars, celý osmdesátisekundový let natočilo. NASA v neděli oznámila, že všechna videa budou v příštích dnech odeslána na Zemi.

Zatím poslední let byl testem autonomního navigačního systému vrtulníku, který podle informací získaných předem plánuje a řídí samotný let. „Pokud Ingenuity letí příliš rychle, letový algoritmus nedokáže sledovat vlastnosti povrchu,“ vysvětlila NASA v prohlášení o letu.

Experiment v extrémním prostředí

Každý z letů vrtulníčku byl obrovskou výzvou. Náročné jsou zejména kvůli podmínkám diametrálně odlišným od těch pozemských – největším problémem je velice řídká atmosféra, která má méně než jedno procento hustoty té naší.

To znamená, že rotory Ingenuity, které měří přes 120 centimetrů, se musí otáčet rychlostí 2400 otáček za minutu, aby dosáhly zdvihu. Musí se tedy točit asi pětkrát víc než u vrtulníku nebo dronu na Zemi.

Barevný snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA

NASA už oznámila, že se již nyní připravuje na čtvrtý let. Každý je plánován jako obtížnější než ten předcházející. Cílem je dostat Ingenuity až na samotnou hranici možností. Experiment s vrtulníčkem skončí už za měsíc. Pak by se sonda Perseverance měla vrátit ke svému hlavnímu úkolu: hledání známek minulého mikrobiálního života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 5 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 7 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.