Třetí let vrtulníčku Ingenuity na Marsu byl rekordní. Dron letěl dosud nejrychleji a nejdál

Minivrtulník NASA Ingenuity v neděli úspěšně dokončil svůj třetí let na Marsu. Dosáhl dosud nejvyšší rychlosti, až sedm kilometrů za hodinu. Jeho let byl také zatím nejdelší.

Po dvou prvních letech, během nichž se experimentální vrtulníček jen vznášel nad povrchem Rudé planety, překonala tentokrát helikoptéra vzdálenost 50 metrů; dosahovala přitom rychlosti dva metry za sekundu.

„Dnešní let byl přesně to, co jsme plánovali, a přesto to nebylo skutečně úžasné,“ řekl Dave Lavery, vedoucí projektu Ingenuity.

Vozítko Perseverance, které dopravilo 1,8 kilogramu vážící rotorový letoun na Mars, celý osmdesátisekundový let natočilo. NASA v neděli oznámila, že všechna videa budou v příštích dnech odeslána na Zemi.

Zatím poslední let byl testem autonomního navigačního systému vrtulníku, který podle informací získaných předem plánuje a řídí samotný let. „Pokud Ingenuity letí příliš rychle, letový algoritmus nedokáže sledovat vlastnosti povrchu,“ vysvětlila NASA v prohlášení o letu.

Experiment v extrémním prostředí

Každý z letů vrtulníčku byl obrovskou výzvou. Náročné jsou zejména kvůli podmínkám diametrálně odlišným od těch pozemských – největším problémem je velice řídká atmosféra, která má méně než jedno procento hustoty té naší.

To znamená, že rotory Ingenuity, které měří přes 120 centimetrů, se musí otáčet rychlostí 2400 otáček za minutu, aby dosáhly zdvihu. Musí se tedy točit asi pětkrát víc než u vrtulníku nebo dronu na Zemi.

Barevný snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA

NASA už oznámila, že se již nyní připravuje na čtvrtý let. Každý je plánován jako obtížnější než ten předcházející. Cílem je dostat Ingenuity až na samotnou hranici možností. Experiment s vrtulníčkem skončí už za měsíc. Pak by se sonda Perseverance měla vrátit ke svému hlavnímu úkolu: hledání známek minulého mikrobiálního života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...