Celkem 17 procent dětí a mladistvých od 11 do 19 let v Česku tráví hraním digitálních her čtyři a víc hodin denně. Závislost na hraní pak hrozí skoro čtyřem procentům žáků, učňů, středoškoláků a gymnazistů. Ukázala to studie týmu expertů Univerzity Palackého v Olomouci, do níž se v minulém školním roce zapojilo 3950 osob od 11 do 19 let ze základních a středních škol, učilišť a gymnázií. Výsledky zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.
„Průměrný český adolescent hraje digitální hry v pracovní den zhruba 1,60 hodiny a o víkendu přibližně o necelou hodinu více, tedy 2,37 hodiny,“ uvedlo ve zprávě o studii monitorovací středisko. Zatímco chlapci mají nejraději „střílečky“, akční hry a závodění, dívky nejvíc baví simulátory života, akční hry a pak puzzle a webové on-line hry.
Hranice mezi hrou a problémem
Zahraniční vědci zmiňují jako rizikovou dobu pro vznik závislosti víc než dvě hodiny na internetu denně. Tolik času tráví hraním digitálních her víc než třetina dětí a mladistvých od 11 do 19 let. Dvě až čtyři hodiny každý den hraje pětina, čtyři až šest hodin skoro desetina a přes šest hodin téměř osm procent dotázaných.
Případnou závislost hodnotili experti podle devíti kritérií. Mezi ně patří třeba ztráta zájmu o jinou zábavu a koníčky, opomíjení přátel, neúspěšná snaha hraní omezit, odvykací příznaky bez hraní či klamání rodičů. Pokud platí pět z devíti položek, hrozí závislost. Týkalo se to 3,7 procenta lidí zapojených do výzkumu.
Když děti lžou
„Ukazuje se, že přibližně každý třicátý adolescent má již závažné problémy s hraním počítačových her. Jedná se o jedince, kteří často lžou ohledně času, který tráví hraním, jsou nadmíru zaujatí hraním počítačových her, nebo se snaží utéct od problémů, ulevit si od špatné nálady nebo nepříjemných emocí,“ uvádí zpráva.
Závislost hrozí častěji chlapcům a také mladším dětem. Problémy s ní mělo šest procent všech hochů a 1,5 procenta dívek. Na základních školách to bylo ale 11 procent chlapců a 2,3 procenta dívek. Hraní nezvládalo každé třinácté dítě ve věku 12 let.
Gymnazisté na počítači tolik „nepaří“
Nejvíc hráli žáci základních škol, nejméně gymnazisté. Podle expertů může být důvodem to, že mladší děti mají méně výuky a víc času. Také „tlak na začlenění se do skupiny vrstevníků“ je v jejich věku silný. Prevence by tedy měla mířit už na mladší školáky, doporučují odborníci.
Rostoucí počet dětí a teenagerů se závislostí na hraní či sociálních sítích zmínila i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „Bohužel to musím potvrdit. Nedávno začaly vznikat dětské adiktologické ambulance (pro léčbu závislostí). Velká část klientů přichází právě s problémem kvůli závislostnímu chování při užívání počítačů, tabletů, mobilů. Řešil se případ dítěte, které strávilo denně na počítači osm až dvanáct hodin,“ řekla.
Dodala, že dlouhá doba strávená hraním se podepisuje i na zdraví dětí. Trpívají nedostatkem spánku, úzkostmi i depresemi a také tloustnou. Podle studie měli nadváhu ti, kteří hráli v průměru dvě a půl hodiny denně. Obezitu odborníci prokázali u hráčů, kteří u počítače či tabletu byli v průměru přes tři a půl hodiny denně.
Vláda by měla brzy projednávat návrh plánu s opatřeními proti závislostem do roku 2021. Podle Vedralové se materiál zaměří i na děti. Posílit by se měla osvěta, informovanost rodičů či prevence, řekla koordinátorka.
Omezit hraní?
Problém závislosti na počítačových hrách řeší v současné době také Čína. Na začátku listopady tamní úřady rozhodly, že chtějí nezletilým omezit přístup k on-line počítačovým hrám. Lidé mladší 18 let nebudou moci hrát mezi desátou hodinou večer a osmou hodinou ráno. Ve všední dny budou moci strávit u her jen 90 minut a o víkendu dvakrát tolik.
Některé místní firmy, například gigant Tencent, už kvůli rostoucí kritice problému přišly s vlastní iniciativou. Začaly již dříve požadovat po hráčích, aby při registraci prokázali svou identitu státem vydaným dokladem. Nezletilým následně omezují hrací čas.
Úřady rovněž stanovily, kolik peněz smí nezletilí měsíčně za hry utratit. Lidé ve věku osm až 16 let budou moci na tento účel vydat 200 jüanů (658 korun) měsíčně, starší hráči do 18 let maximálně dvojnásobek.
Čínské úřady nyní pracují na univerzálním identifikačním systému, který by mohly jednotlivé platformy využívat ke zjištění totožnosti hráčů a určení jejich věku. Firmám by měl systém zajistit, že budou operovat v souladu s novými státními předpisy.
Škodí hraní zdraví?
Čína hovoří o nepříznivém vlivu her na zdraví mladých už delší dobu. V roce 2018 kvůli rostoucím obavám, že přílišné sledování obrazovky způsobuje u dětí krátkozrakost, vytvořila regulační úřad pro počítačové hry. Ve stejném roce rovněž na devět měsíců přestala vydávat povolení pro uvádění nových her na trh. Podle BBC tím však značně poškodila místní firmy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) loni označila závislost na počítačových hrách za specifickou psychickou poruchu. Mezinárodně uznávaný diagnostický manuál duševních poruch Americké psychiatrické společnosti tuto závislost jako poruchu oficiálně neuvádí, zmiňuje však, že je v oblasti potřeba provést dodatečný výzkum. Řada zemí světa závislost na počítačových hrách považuje za poruchu ohrožující veřejné zdraví a jejím léčením se rovněž zabývá mnoho soukromých klinik.
