Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už sedmnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu z kteréhokoli místa na Zemi. Podařilo se přitom i opětné přistání stejného prvního stupně nosné rakety Falcon 9, který společnost využila k dopravě nákladu do vesmíru už poosmé.
Aktuálně kolem Země krouží už 1015 družic Starlink. Hlavním cílem projektu je poskytnout dostupnější vysokorychlostní přístup k internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech. SpaceX původně počítala s 1440 satelity, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů.
Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě využívající až 30 tisíc družic. Dosavadní testování této satelitní internetové služby podle společnosti ukázalo, že je spolehlivá. Kromě využití v USA a Kanadě je už služba nabízena i uživatelům ve Velké Británii.
Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na Mysu Canaveral odpoledne středoevropského času. Poté, co vynesl družice na stanovenou předběžnou orbitu, přistál první stupeň rakety hladce na plující plošině „Just Read the Instructions“ společnosti SpaceX v Atlantském oceánu. Druhá, hlavní plošina firmy sloužící ke stejnému účelu „Of Course I Still Love You“ nyní prochází údržbou.
První stupeň, který letěl do vesmíru už poosmé, drží kromě tohoto prvenství i další „nej“ – byl využit v dosud nejkratší době po předchozí misi, kterou vykonal před měsícem. Mezi jeho dosavadní splněné úkoly patří například vynesení už čtyř sérií družic Starlink nebo vyslání nové pilotované lodi SpaceX Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) při testovacím letu bez posádky před dvěma lety v březnu.
SpaceX se snaží opětovným využíváním nosičů výrazně zlevnit lety do vesmíru a také zvýšit jejich frekvenci. Společnosti se od zahájení této praxe už podařilo 72 úspěšných přistání s prvními stupni, které se pak v 51 případech opětně využily. Nynější start je druhým letošním letem Falconů 9. Loni SpaceX provedla rekordních 26 letů s nákladem do vesmíru a letos chce toto maximum posunout až na čtyři desítky.
