SpaceX nese další čtyři astronauty na ISS, start se odkládal téměř dva týdny

Čtveřice astronautů z americké agentury NASA a Evropské vesmírné agentury (ESA) ve středu zamířila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) při dalším ze série letů zajišťovaných technologiemi společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Start modulu nazvaného Freedom se téměř dva týdny po původním termínu zdařil a posádka se za několik minut dostala na oběžnou dráhu.

Čtyřčlennou posádku tvoří astronauti NASA Jessika Watkinsová, Robert Hines a Kjell Lindgren a jejich kolegyně z ESA Samantha Cristoforettiová. Na ISS budou s dalšími třemi Američany, třemi ruskými astronauty a Němcem Matthiasem Maurerem.

Původně měla mise odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska už 15. dubna, start se ale odkládal. U Floridy v uplynulých dnech panovaly nepříznivé povětrnostní podmínky, kvůli čemuž se zpozdil také návrat skupiny vesmírných turistů, která se na ISS věnovala různým vědeckým a komerčním aktivitám.

Nahrávám video

Start na jedničku

Středeční start už nic nenarušilo, loď Crew Dragon se po několika minutách oddělila od poslední části hnací rakety Falcon 9 a putovala samostatně ve výšce asi 200 kilometrů nad zemským povrchem. Podle předpokladů by ke svému cíli měla dorazit v noci na čtvrtek SELČ. 

Hines a Watkinsová jsou na svém prvním vesmírném letu, Lindgren a Cristoforettiová na druhém, uvádí NASA na svém webu. „Posádka stráví několik měsíců vědeckými aktivitami a údržbou na palubě, načež se čtyři astronauti vrátí na Zemi na podzim 2022,“ napsala vesmírná agentura. Výzkum se bude týkat „vědy materiálů, zdravotnických technologií a vědy rostlin“ a má být přínosem pro přípravy na objevování vesmíru za hranicemi zemské orbity i pro život na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 42 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled