První start nové čínské nosné rakety Dlouhý pochod 7A selhal

První start nové čínské rakety Dlouhý pochod 7A se nezdařil. Raketa byla v pondělí ráno místního času (v noci na pondělí SEČ) vyslána z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan, později ji ale potkaly problémy, jejichž příčina se vyšetřuje, uvedla oficiální tisková agentura Nová Čína.

Nový aparát je verzí raket Dlouhý pochod 7, na něž se pravděpodobně bude spoléhat většina nadcházejících čínských vesmírných misí. Model Dlouhý pochod 7A by se podle agentury Reuters mohl stát hlavní čínskou raketou pro vynášení komunikačních satelitů, přičemž by v této roli nahradil starší typy Dlouhý pochod 2, 3 a 4.

Rakety Dlouhý pochod 7 mají hrát rovněž klíčovou roli při snahách Číny umístit na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by měla být dokončena v roce 2022.

Přípravou na zřízení trvale obydlené čínské orbitální stanice je nyní experimentální laboratoř Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2), kterou v roce 2016 vynesla do kosmu právě raketa Dlouhý pochod 7.

Nakolik pondělní selhání rakety Dlouhý pochod 7A program čínských orbitálních misí ovlivní, zatím není podle agentury Reuters zřejmé.

Ambiciózní plány

Čínská letecká a kosmická vědeckotechnologická společnost v lednu oznámila, že Čína má v plánu v letošním roce uskutečnit více než 40 startů.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech amerických stala v roce 2003 teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský tchajkonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 6 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...