Průběh covidu-19 může ovlivnit krevní skupina a genetika, ukazuje výzkum

Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se u nich častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Vědecký tým v době, kdy byla pandemie covidu-19 v Evropě na vrcholu, analyzoval geny více než čtyř tisíc lidí a hledal společné znaky u těch, kdo se nakazili a měli těžší příznaky.

Riziko těžkého průběhu covidu-19 bylo u lidí s krevní skupinou A o 45 procent vyšší než u ostatních krevních skupin. Naopak u lidí, kteří mají krevní skupinu 0, bylo toto riziko o 35 procent nižší.

Vliv genů je viditelný

Výzkumníci pod vedením odborníků Andreho Frankeho z univerzity v německém Kielu a Toma Karlsena z univerzity v norském Oslu zjistili, že u pacientů se závažnými příznaky se také častěji objevují shluky genů, které souvisí s imunologickou reakcí a s enzymy ACE2. Ty jsou podle dalších studií receptorem, který SARS-CoV-2 využívá pro vstup do lidských buněk.

„Doufáme, že tato a další zjištění nám budou nápomocná k lepšímu porozumění biologii covidu-19,“ uvedl genetik Francis Collin z amerického Národního institutu pro zdraví. „Také naznačují, že k identifikaci lidí, u kterých může propuknout závažnější onemocnění, nám můžou pomoci genetické testy a znalost krevní skupiny,“ píše vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled