Společnost Pfizer zveřejnila zprávu, ve které upozornila, že lék paxlovid nedokázal zabránit tomu, aby se lidé žijící s pacienty s covidem-19 nakazili. Pilulka je v současné době využívaná hlavně pro léčbu již nemocných lidí, lékaři si od ní ale slibovali i možnost covidu předcházet.
Paxlovid od firmy Pfizer je podle WHO nejlepším dostupným léčivem pro neočkované, pro starší osoby či pro lidi s poruchou imunity. Toto léčivo by měli lékaři podle WHO upřednostňovat před antivirotikem molnupiravir od firmy Merck, před remdesivirem i před monoklonálními protilátkami.
Paul Sax, klinický ředitel oddělení infekčních nemocí v Brigham and Women's Hospital, uvedl, že by rozhodně předepsal paxlovid lidem s vysokým rizikem závažného onemocnění, kteří mají covid. „Bez váhání. Čistý přínos ve studii s vysokým rizikem byl extrémně vysoký,“ řekl pro odborný web STAT.
Výsledky studie, která zjistila, že lék neumí propuknutí covidu zabránit, jak se předpokládalo, nejsou pro řadu odborníků překvapením. „Tradičně bylo obtížné používat malé molekuly antivirotik pro skutečnou profylaxi, protože prostředky pro léčbu infekce se liší od prostředků pro prevenci infekce,“ uvedl Daniel Barouch, ředitel Centra pro virologii a výzkum vakcín v Beth Israel Deaconess Medical Center.
- Slovem profylaxe (z řeckého profylax – předsunutá hlídka) označuje soubor činností a praktických opatření, které znamenají ochranu před určitou nemocí. Může se také jednat o soubor činností spojených s předcházením (prevencí) vzniku nových onemocnění. Mezi nejznámější preventivní zdravotní služby patří například očkování nebo zdravotní prohlídky a celá řada diagnostických metod a specializovaných medicínských postupů. Ve stomatologii se pod profylaxí rozumí dodržování ústní hygieny.
Studie zkoumala 2957 dospělých osob, polovina v ní dostala paxlovid, druhá placebo. Všichni měli na začátku studie negativní test a byli bez příznaků, ale žili s někým, kdo měl covid. Lék (nebo placebo) dostali do 96 hodin od okamžiku, kdy se člověk, s nímž sdíleli domácnost, nakazil. Dobrovolníci dostali pětidenní nebo desetidenní léčbu paxlovidem.
Ti, kteří dostali pětidenní kúru, byli o 32 procent méně často pozitivní na SARS-CoV-2 než ti, kteří dostali placebo. Pacienti, kteří dostávali desetidenní kúru, byli pozitivní o 37 procent méně často než ti, kteří dostávali placebo. Oba tyto výsledky ale podle autorů nebyly dostatečně statisticky významné a mohly být způsobeny pouhou náhodou.
Tyto výsledky ukazují, že paxlovid je v předcházení covidu zcela nesrovnatelný proti monoklonálním protilátkám, u nichž podobné studie ukázaly, že REGEN-CoV společnosti Regeneron, bamlanivimab společnosti Eli Lilly a Evusheld společnosti AstraZeneca snížily pravděpodobnost nákazy přibližně o osmdesát procent.
Zatím není jasné, proč měl paxlovid tak špatné výsledky. Někteří vědci naznačují, že by to mohlo být způsobené například špatně provedenou studií. Typickou chybou mohlo být, že neinfekčnost účastníků studie potvrzovaly jen rychlé antigenní testy, které nejsou příliš spolehlivé. Další možností je, že varianta omikron, která v době studie převládala, je příliš infekční na to, aby jí lék dokázal zabránit v nákaze, přitom proti starším, méně nakažlivým variantám, by paxlovid účinkoval dostatečně.
Náznaky špatných zpráv
Nejvíce znepokojivou možností samozřejmě je, že mechanismus léku je prostě proti předcházení nákaze neúčinný. Této možnosti věří například i Daniel Barouch. Současně uvedl, že se v posledních týdnech objevují zatím neoficálni informace o tom, že někteří lidé mají při léčbě paxlovidem zpočátku úspěch, ale pak se jim hladina viru zvýší a příznaky se vrátí.
Je to, jako by lék virus nelikvidoval, ale pouze potlačoval, naznačuje Barouch. Podobných svědectví je řada, ale zatím nebyla popsána ve větším výzkumu. Informuje o nich ale řada vědců jako o výjimečném, ale opakujícím se jevu:
Barouch ale zdůraznil, že paxlovid je přesto pro pacienty s rizikovými faktory tou nejlepší dostupnou léčbou, která existuje.
