Pavel Jungwirth patřil mezi nejlepší vědce své generace. Chybět bude Česku i světu

Nahrávám video

Zemřel fyzikální chemik Pavel Jungwirth, který se zapsal nejen jako vynikající vědec, ale také jako komunikátor vědy a aktivní občan, který se nebál vyjadřovat se k důležitým společenských tématům.

Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zemřel ve věku 60 let Pavel Jungwirth, jeden z nejvýznamnějších českých vědců své generace a mezinárodně uznávaný fyzikální chemik. Působil v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde vedl skupinu molekulového modelování.

Vědec, který proměnil pohled na vodu a ionty

Těžištěm Jungwirthovy práce byla molekulová simulace iontů na vodních rozhraních — tedy otázka, jak se ionty (například sodík či chlor) chovají na povrchu vody a v jejím nitru. Toto téma se dlouho zdálo být čistě akademické, ale ukázalo se, že má dalekosáhlé důsledky.

Jungwirthova práce tedy mohla vypadat velmi abstraktně a vzdáleně starosti běžných lidí, ale ve skutečnosti popisovala a řešila jevy lidem velmi blízké. Jeho simulace pomohly vysvětlit jevy tak rozmanité, jako je vznik fotochemického smogu nad velkoměsty typu Los Angeles, průchod malých molekul přes biologické membrány nebo mechanismus, jímž funguje lidský sluch. A v posledním případě tak třeba pomoci k vývoji kvalitnějších kochleárních implantátů.

Jeho práce se pohybovala na hranicích mezi více obory – a Jungwirth se vůbec nebál je překračovat. Naopak, právě v tomto překračování hranic mezi fyzikou, chemií a biologií vynikal – modeloval nejen chování iontů samotných, ale i jejich interakce s biomolekulami v roztocích, což je klíčové pro pochopení procesů, které probíhají v živých organismech na molekulární úrovni.

Nahrávám video

Kovová voda

Jedním z nejodvážnějších a mezinárodně nejvíc proslavených výsledků jeho týmu byl objev takzvané kovové vody. Jungwirth a jeho spolupracovníci vycházeli z myšlenky, že vlastnost kovu – tedy schopnost vést elektrický proud díky volně se pohybujícím elektronům – nemusí být vázána jen na pevné látky, ale v určitých podmínkách ji může nabýt i kapalina.

Českým vědcům se pod jeho vedením jako prvním na světě podařilo připravit vodní roztok, který se po krátkou dobu choval jako kov. Sám Jungwirth tento výzkum charakterizoval s typickou skromností slovy, že i když nemá bezprostřední praktické využití, může být cenný tím, že vzbuzuje u lidí zájem o vědu.

Mezinárodní kariéra a uznání

Po doktorátu, který získal v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského pod vedením Rudolfa Zahradníka, působil Jungwirth na řadě prestižních zahraničních pracovišť — na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine i jako dlouholetý hostující profesor na univerzitě v Tampere ve Finsku. Dlouhodobě spolupracoval s výzkumnými týmy ve Spojených státech, Izraeli a Švýcarsku, čímž propojoval českou vědu se špičkovými světovými pracovišti.

Za svůj celoživotní přínos vědě obdržel v roce 2025 hlavní cenu Nadace Neuron. Byl také oceněn Royal Society of Chemistry a v posledních dnech svého života byl nominován na Národní cenu vlády Česká hlava. V letech 2020–2022 stál v čele Učené společnosti České republiky.

Odkaz

Pavel Jungwirth byl nejen špičkovým badatelem, ale i výrazným popularizátorem vědy, který dokázal komplexní fyzikálně-chemické koncepty přiblížit široké veřejnosti. A pomáhal také mnoha způsoby, o kterých se ani za jeho života příliš nevědělo.

Zpravodajský web Romea například zveřejnil, že Jungwirth pomohl Stipendijnímu programu této organizace, že ho propojili s nadací IOCB Foundation. „Moc se mi líbilo, když jsem panu Jungwirthovi popisoval aktivity stipendijního programu a on se celou dobu usmíval. Nakonec mi řekl, že je vidět, že to děláme srdcem. Je mi to líto,“ říká Štefan Balog, manažer Stipendijního programu.

Jungwirth se také díky své popularitě podílel na celé řadě aktivit, které měly pomáhat v oblastech, jež vlastně s vědou vůbec nesouvisely. Stal se například jednou z tváří projektu Celé Česko čte dětem, který rozvíjí dětské čtenářství.

Pavel Jungwirth jako tvář projektu Celé Česko čte dětem
Zdroj: ČTK/Stanislav Peška

Jungwirth se nebál vstupovat ani do společenských debat, které patří spíše k těm rozdělujícím. Jeho tým dlouhodobě zkoumal takzvanou paměť vody, což by měl být hlavní mechanismus homeopatie. Díky tomu se zapojil do evropského výzkumu homeopatie a její možné účinnosti. „Dívali jsme se, jak dlouho otisk ve vodě vydrží, a je to asi miliontina miliontiny vteřiny,“ uvedl tehdy Jungwirth k tomuto přístupu. Hodnotil ho tedy jako pouhé placebo.

Jeho okolí na něj vzpomíná jako na nesmírně přátelského člověka, který se podílel na celé řadě aktivit ve svém okolí, ať už to byl sbor Českobratrské církve evangelické v Braníku, nebo účast na masopustech v „jeho“ Hlubočepích.

Česká věda s ním ztratila jednoho z nejtalentovanějších fyzikálních chemiků své generace – vědce, jehož práce ukázala, že i výzkum zdánlivě abstraktních témat může vysvětlit fungování světa, od atmosféry velkoměst až po lidské tělo.

Podívejte se na pořad Hyde Park Civilizace, kde je kromě bratří Jungwirthů i jejich otec, který byl také vědcem:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 18 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 20 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 23 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.