Pavel Jungwirth patřil mezi nejlepší vědce své generace. Chybět bude Česku i světu

Nahrávám video

Zemřel fyzikální chemik Pavel Jungwirth, který se zapsal nejen jako vynikající vědec, ale také jako komunikátor vědy a aktivní občan, který se nebál vyjadřovat se k důležitým společenských tématům.

Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zemřel ve věku 60 let Pavel Jungwirth, jeden z nejvýznamnějších českých vědců své generace a mezinárodně uznávaný fyzikální chemik. Působil v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde vedl skupinu molekulového modelování.

Vědec, který proměnil pohled na vodu a ionty

Těžištěm Jungwirthovy práce byla molekulová simulace iontů na vodních rozhraních — tedy otázka, jak se ionty (například sodík či chlor) chovají na povrchu vody a v jejím nitru. Toto téma se dlouho zdálo být čistě akademické, ale ukázalo se, že má dalekosáhlé důsledky.

Jungwirthova práce tedy mohla vypadat velmi abstraktně a vzdáleně starosti běžných lidí, ale ve skutečnosti popisovala a řešila jevy lidem velmi blízké. Jeho simulace pomohly vysvětlit jevy tak rozmanité, jako je vznik fotochemického smogu nad velkoměsty typu Los Angeles, průchod malých molekul přes biologické membrány nebo mechanismus, jímž funguje lidský sluch. A v posledním případě tak třeba pomoci k vývoji kvalitnějších kochleárních implantátů.

Jeho práce se pohybovala na hranicích mezi více obory – a Jungwirth se vůbec nebál je překračovat. Naopak, právě v tomto překračování hranic mezi fyzikou, chemií a biologií vynikal – modeloval nejen chování iontů samotných, ale i jejich interakce s biomolekulami v roztocích, což je klíčové pro pochopení procesů, které probíhají v živých organismech na molekulární úrovni.

Nahrávám video

Kovová voda

Jedním z nejodvážnějších a mezinárodně nejvíc proslavených výsledků jeho týmu byl objev takzvané kovové vody. Jungwirth a jeho spolupracovníci vycházeli z myšlenky, že vlastnost kovu – tedy schopnost vést elektrický proud díky volně se pohybujícím elektronům – nemusí být vázána jen na pevné látky, ale v určitých podmínkách ji může nabýt i kapalina.

Českým vědcům se pod jeho vedením jako prvním na světě podařilo připravit vodní roztok, který se po krátkou dobu choval jako kov. Sám Jungwirth tento výzkum charakterizoval s typickou skromností slovy, že i když nemá bezprostřední praktické využití, může být cenný tím, že vzbuzuje u lidí zájem o vědu.

Mezinárodní kariéra a uznání

Po doktorátu, který získal v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského pod vedením Rudolfa Zahradníka, působil Jungwirth na řadě prestižních zahraničních pracovišť — na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine i jako dlouholetý hostující profesor na univerzitě v Tampere ve Finsku. Dlouhodobě spolupracoval s výzkumnými týmy ve Spojených státech, Izraeli a Švýcarsku, čímž propojoval českou vědu se špičkovými světovými pracovišti.

Za svůj celoživotní přínos vědě obdržel v roce 2025 hlavní cenu Nadace Neuron. Byl také oceněn Royal Society of Chemistry a v posledních dnech svého života byl nominován na Národní cenu vlády Česká hlava. V letech 2020–2022 stál v čele Učené společnosti České republiky.

Odkaz

Pavel Jungwirth byl nejen špičkovým badatelem, ale i výrazným popularizátorem vědy, který dokázal komplexní fyzikálně-chemické koncepty přiblížit široké veřejnosti. A pomáhal také mnoha způsoby, o kterých se ani za jeho života příliš nevědělo.

Zpravodajský web Romea například zveřejnil, že Jungwirth pomohl Stipendijnímu programu této organizace, že ho propojili s nadací IOCB Foundation. „Moc se mi líbilo, když jsem panu Jungwirthovi popisoval aktivity stipendijního programu a on se celou dobu usmíval. Nakonec mi řekl, že je vidět, že to děláme srdcem. Je mi to líto,“ říká Štefan Balog, manažer Stipendijního programu.

Jungwirth se také díky své popularitě podílel na celé řadě aktivit, které měly pomáhat v oblastech, jež vlastně s vědou vůbec nesouvisely. Stal se například jednou z tváří projektu Celé Česko čte dětem, který rozvíjí dětské čtenářství.

Pavel Jungwirth jako tvář projektu Celé Česko čte dětem
Zdroj: ČTK/Stanislav Peška

Jungwirth se nebál vstupovat ani do společenských debat, které patří spíše k těm rozdělujícím. Jeho tým dlouhodobě zkoumal takzvanou paměť vody, což by měl být hlavní mechanismus homeopatie. Díky tomu se zapojil do evropského výzkumu homeopatie a její možné účinnosti. „Dívali jsme se, jak dlouho otisk ve vodě vydrží, a je to asi miliontina miliontiny vteřiny,“ uvedl tehdy Jungwirth k tomuto přístupu. Hodnotil ho tedy jako pouhé placebo.

Jeho okolí na něj vzpomíná jako na nesmírně přátelského člověka, který se podílel na celé řadě aktivit ve svém okolí, ať už to byl sbor Českobratrské církve evangelické v Braníku, nebo účast na masopustech v „jeho“ Hlubočepích.

Česká věda s ním ztratila jednoho z nejtalentovanějších fyzikálních chemiků své generace – vědce, jehož práce ukázala, že i výzkum zdánlivě abstraktních témat může vysvětlit fungování světa, od atmosféry velkoměst až po lidské tělo.

Podívejte se na pořad Hyde Park Civilizace, kde je kromě bratří Jungwirthů i jejich otec, který byl také vědcem:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.