Nejhorší rakovina. Jen osm procent pacientů s nádorem slinivky přežije pět let

Jen osm procent pacientů s rakovinou slinivky přežije s nemocí víc než pět let. Příznakem mohou být neurčité bolesti břicha či zad a hubnutí bez zjevné příčiny, časté je spojení nádoru slinivky s cukrovkou druhého typu. Zásadní je včasné odhalení nemoci a následná operace nádoru – to se v Česku každoročně týká zhruba dvou tisíc pacientů.

„Asi 60 až 70 procent nemocných je zachyceno v pokročilém stadiu s metastázami. Vyléčitelnost je pak prakticky nulová,“ řekl přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Luboš Petruželka.

  • Rakovina slinivky břišní má nejnižší míru přežití ze všech druhů rakoviny
  • Tento typ rakoviny je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění
  • Společenské povědomí o této nemoci je ze všech onkologických chorob celosvětově nejnižší
  • Světovým dnem karcinomu slinivky břišní byl pro letošní rok vyhlášen 16. listopad

Odborníci odhadují, že v roce 2020 bude rakovina slinivky po rakovině plic druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi zhoubnými nádory. „Česká republika je v počtu odhalených případů podle statistik z roku 2016 na prvním místě v Evropě. Jeden z důvodů ale také je, že máme velmi dobrý registr,“ dodal Petruželka.

Naneštěstí je ale Česko na prvních místech i v počtu úmrtí. Zatímco u ostatních druhů rakoviny většinou úmrtnost klesá, u rakoviny slinivky téměř kopíruje počty odhalených nádorů. Operací lze vyléčit jen asi deset procent případů, které jsou zachyceny včas.

„Je možná, pokud je nádor lokalizovaný na pankreatu (slinivce) a nešíří se do okolních orgánů. V ostatních případech je třeba se dohodnout s chemoterapií a radioterapií a pokusit se nádor ovlivnit,“ vysvětlil přednosta I. chirurgické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK v Praze Zdeněk Krška. Pacienti bez operace se podle něj dožijí v průměru šest až devět měsíců, operovaní 11 měsíců až dva roky.

Pomoci může koncentrace výzkumu

Podle odborníků je třeba podporovat výzkum nemoci a léčbu, zejména chirurgickou, soustředit do velkých center. Podle prezidenta Central European Cooperative Oncology Group Christopha Zielenského je při léčbě zásadní spolupráce různých medicínských oborů.

Pro odhalení nemoci včas je zásadní role praktického lékaře. Ten nesmí podcenit příznaky, pokud pacient z neznámých důvodů hubne, špatně chodí nebo má neurčité bolesti břicha či zad. K odborníkovi ho musí poslat neprodleně, nejlepší je operace do čtyř týdnů.

  • Slinivka je sice malý orgán, pro člověka je však klíčová. Je velká asi jako lidská dlaň, váží kolem 75 gramů a skládá se ze tří částí. Má několik funkcí, například mění potravu na důležité živiny tím, že štěpí tuky, složité cukry a bílkoviny. Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci hormonů inzulínu, glukagonu a somatostatinu. Inzulín je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Nedostatek i nadbytek inzulínu může způsobit vážný zdravotní stav i smrt.

Častější je výskyt karcinomu slinivky u pacientů s cukrovkou druhého typu. Podle děkana 1. lékařské fakulty Aleksiho Šeda, který se věnuje také experimentální onkologii, jde o zvláštní druh cukrovky, jejíž přesné odlišení od běžného diabetu druhého typu by mohlo pomoci s včasným odhalením nemoci. Výzkumu se v současné době věnují na 1. lékařské fakultě UK. Dalšími rizikovými faktory pro rozvoj rakoviny slinivky jsou kouření, nadměrné pití alkoholu a nezdravá strava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...