Africké státy zasáhla nečekaná epidemie obezity. Podle nedávné studie Washingtonské univerzity patří hned osm zemí mezi dvacítkou zemí státu s nejrychleji rostoucí mírou obezity u dospělých. Tento trend pramení ze změn životního stylu, které do některých částí kontinentu přinesl rychlý ekonomický růst, upozorňuje deník New York Times.
Mnozí Afričané jí více nezdravých, průmyslově zpracovávaných potravin, z nichž velká část se dováží. Navíc také mnohem méně cvičí a celkově se hýbou. Miliony lidí opouštějí aktivnější farmářský styl života a soustřeďují se ve městech. Cenově dostupnější automobily a hlavně masivně dovážené motocykly mají za následek, že stále méně Afričanů se do práce přepravuje pěšky.
To se projevuje i ve statistikách konkrétních zemí: V Burkině Faso vzrostl počet obézních dospělých obyvatel za posledních 36 let o bezmála 1400 procent. V Ghaně, Togu, Etiopii a Beninu poskočil o více než 500 procent. A v Keni už dosahuje míra obezity téměř deseti procent. To je sice stále daleko za průmyslově vyspělými zeměmi, jako jsou Spojené státy, kde je obézní více než třetina dospělých, avšak podíl v Keni prudce roste a od roku 1990 se více než zdvojnásobil.
Pro africké země by mohla být obezita problémem hned ze dvou důvodů. Jednak jsou lidé, kteří v mládí trpěli nedostatečným přísunem živin (což je v Africe stále problém), náchylnější k nabírání nadbytečných kilogramů, jakmile je k dispozici více jídla.
Navíc jsou zdravotnické systémy afrických zemí nastaveny na boj s úplně jinými chorobami, například s AIDS, malárií, tuberkulózou a různými druhy tropické chřipky. Třeba v Keni, která patří mezi nejrozvinutější africké země, je na 48 milionů obyvatel jen 40 praktických kardiologů, každý by se tak měl starat o víc než milion pacientů. Ve Spojených státech připadá jeden kardiolog na zhruba 13 tisíc obyvatel.
Západní jídlo ničí Afriku
V Keni zároveň rychle přibývají řetězce rychlého občerstvení. Burger King, Domino's Pizza, Cold Stone Creamery a Subway nedávno v zemi otevřely své první podniky v rámci strategie proniknutí na africký trh. Společnost Coca-Cola se zase snaží oslovit nízkopříjmové obyvatelstvo tím, že za asi 15 centů (tři koruny) prodává 200mililitrové lahve se svými limonádami.
„Miluju Sprite,“ přiznala s provinilým úsměvem Valentine Akinyiová. Měří 175 centimetrů, váží skoro 130 kilogramů a na ulici na ni občas pokřikují: „Slone!“ Říká, že čte všechny články v místních listech o „lifestyleových onemocněních“, jak se tam obezitě či vysokému krevnímu tlaku říká. Řešení, která autoři navrhují, si však nemůže dovolit.
Paní Akinyiová nedokončila střední školu, pracuje v prádelně a sama živí tři děti. Miliony Afričanů jsou přesně jako ona, uvěznění mezi starými a novými způsoby. Peníze jim sotva stačí na koupi průmyslově zpracovaného jídla, jako jsou například chipsy, které jsou nyní v nízkopříjmových oblastech k mání za několik centů; na permanentku do posilovny či nákup ryby nebo čerstvé zeleniny už ale peníze nemají.
