Nečekaný problém: Africké státy čelí epidemii obezity. Ničí je rychlé občerstvení

Africké státy zasáhla nečekaná epidemie obezity. Podle nedávné studie Washingtonské univerzity patří hned osm zemí mezi dvacítkou zemí státu s nejrychleji rostoucí mírou obezity u dospělých. Tento trend pramení ze změn životního stylu, které do některých částí kontinentu přinesl rychlý ekonomický růst, upozorňuje deník New York Times.

Mnozí Afričané jí více nezdravých, průmyslově zpracovávaných potravin, z nichž velká část se dováží. Navíc také mnohem méně cvičí a celkově se hýbou. Miliony lidí opouštějí aktivnější farmářský styl života a soustřeďují se ve městech. Cenově dostupnější automobily a hlavně masivně dovážené motocykly mají za následek, že stále méně Afričanů se do práce přepravuje pěšky.

To se projevuje i ve statistikách konkrétních zemí: V Burkině Faso vzrostl počet obézních dospělých obyvatel za posledních 36 let o bezmála 1400 procent. V Ghaně, Togu, Etiopii a Beninu poskočil o více než 500 procent. A v Keni už dosahuje míra obezity téměř deseti procent. To je sice stále daleko za průmyslově vyspělými zeměmi, jako jsou Spojené státy, kde je obézní více než třetina dospělých, avšak podíl v Keni prudce roste a od roku 1990 se více než zdvojnásobil.

Pro africké země by mohla být obezita problémem hned ze dvou důvodů. Jednak jsou lidé, kteří v mládí trpěli nedostatečným přísunem živin (což je v Africe stále problém), náchylnější k nabírání nadbytečných kilogramů, jakmile je k dispozici více jídla. 

Navíc jsou zdravotnické systémy afrických zemí nastaveny na boj s úplně jinými chorobami, například s AIDS, malárií, tuberkulózou a různými druhy tropické chřipky. Třeba v Keni, která patří mezi nejrozvinutější africké země, je na 48 milionů obyvatel jen 40 praktických kardiologů, každý by se tak měl starat o víc než milion pacientů. Ve Spojených státech připadá jeden kardiolog na zhruba 13 tisíc obyvatel.

Západní jídlo ničí Afriku

V Keni zároveň rychle přibývají řetězce rychlého občerstvení. Burger King, Domino's Pizza, Cold Stone Creamery a Subway nedávno v zemi otevřely své první podniky v rámci strategie proniknutí na africký trh. Společnost Coca-Cola se zase snaží oslovit nízkopříjmové obyvatelstvo tím, že za asi 15 centů (tři koruny) prodává 200mililitrové lahve se svými limonádami.

„Miluju Sprite,“ přiznala s provinilým úsměvem Valentine Akinyiová. Měří 175 centimetrů, váží skoro 130 kilogramů a na ulici na ni občas pokřikují: „Slone!“ Říká, že čte všechny články v místních listech o „lifestyleových onemocněních“, jak se tam obezitě či vysokému krevnímu tlaku říká. Řešení, která autoři navrhují, si však nemůže dovolit.

Paní Akinyiová nedokončila střední školu, pracuje v prádelně a sama živí tři děti. Miliony Afričanů jsou přesně jako ona, uvěznění mezi starými a novými způsoby. Peníze jim sotva stačí na koupi průmyslově zpracovaného jídla, jako jsou například chipsy, které jsou nyní v nízkopříjmových oblastech k mání za několik centů; na permanentku do posilovny či nákup ryby nebo čerstvé zeleniny už ale peníze nemají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
před 8 hhodinami

Čínští vědci geneticky upravili mozek šestileté dívky. Zemřela, oni to utajili

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.
před 9 hhodinami

Francouzské požáry si vytvářejí vlastní počasí. Vznikají v nich samovolně blesky

Požáry ve Francii vyhnaly z domovů přes čtvrt milionu lidí, spálily obrovské množství lesů, polí i pastvin. A na začátku týdne získaly takovou intenzitu, že začaly ovlivňovat i počasí. Britská stanice BBC informovala, že v nich vznikaly blesky.
před 10 hhodinami

Žijeme v době úpadku jazyků. Maxima dosáhly v době bronzové

Na celém světě se v současnosti používá přibližně 7500 jazyků, přičemž mezi nejrozšířenější patří angličtina, čínština, hindština, španělština, arabština a francouzština, a to jak z hlediska rodilých, tak nerodilých mluvčích. To zní jako velká spousta jazyků – ovšem ani zdaleka to není tolik, jako někdejší historické maximum, kdy lidé mluvili desítkami tisíc různých řečí, napsala agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.