Rekordních 19 vědců se zúčastní výpravy na antarktickou stanici Masarykovy univerzity. Nebývale vysoké bude také zastoupení žen – pojede jich devět. Uvedla to Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum se zaměří třeba na rozsivky, lišejníky, houby anebo divoké ledovcové řeky.
„Složení výpravy odráží situaci, kdy mezi studenty i mladými vědci začínají převládat ženy,“ konstatoval vedoucí antarktického projektu Daniel Nývlt. Kromě dvou tureckých geoložek působí všichni účastníci a účastnice připravované výpravy na českých univerzitách.
Základna Johanna Gregora Mendela se nachází na Ostrově Jamese Rosse. Výprava se na stanici dopraví chilským vojenským ledoborcem z přístavu Punta Arenas. Vědci budou na místě od poloviny ledna téměř do konce března pokračovat ve výzkumech z předchozích let, zaměří se však i na nová prostředí a organismy.
Tématem rostlinné fyzioložky Michaely Marečkové jsou lišejníky. „Když se řekne Antarktida, každý si vybaví tučňáky a zimu. Na fotosyntetizující organismy se zapomíná, přestože musí také přežít na neuvěřitelně drsném kontinentu, včetně dlouhého období tmy,“ uvedla Marečková.
České ženy v Antarktidě
Mikrobioložka Monika Laichmanová zase chce získat nové poznatky ze světa mikroskopických hub. Barbory Chattové je algologie, tedy biologie sinic a řas. Na Antarktidě se bude konkrétně věnovat jednobuněčným rozsivkám, chce také dokončit už probíhající výzkum „postmortální kolonizace“ tuleních mumií.
„Nikdy by mě ani v těch nejdivočejších snech nenapadlo, že moje práce bude jednou zahrnovat chození po antarktickém ledě, kdy v jedné ruce budu držet GPSku a v druhé skalpel na oškrabování mrtvých tuleňů,“ popsala Chattová.
Ledovcovými řekami se bude brodit Lenka Ondráčková. „Budu zkoumat, odkud se bere materiál, který řeka unáší, co za horniny tvoří povodí řek a také to, jak se tento nesený materiál mění v průběhu celého toku,“ uvedla Ondráčková.
