Mexiko vzdalo snahu o záchranu posledních sviňuch. Ruší zónu, kde měly mít klid

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Opatření oznámené ve středu nahrazuje „nulovou toleranci“ zóny bez rybolovu v horní části Kalifornského zálivu jinou metodou ochrany této zóny – nějaká pravidla omezující zde lodní provoz platí, jen když je zde pozorováno opakovaně víc než šedesát plavidel.

Mexiko podle kritiků nebylo schopné prosazovat ani doposud platná opatření; nové tresty jsou tedy zřejmě odsouzené k nedodržování – a poslední přežívající sviňuchy, jimž se zde říká vaquity (neboli kravičky), k vyhynutí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odborníci na životní prostředí oslovení agenturou AP tvrdí, že tento krok v podstatě ponechává nejohroženější mořské savce na světě napospas rybářským sítím, do nichž se mohou zamotat a utopit se. Tyto sítě byly hlavní příčinou jejich rychlého úbytku v minulých desetiletích – rybáři je zde nastražovali na totoaby neboli smuhy kalifornské. Měchýř této ryby, jež se vyskytuje jen ve vodách Kalifornského zálivu, je v Číně považovaný za lahůdku a prodává se za tisíce dolarů za kilogram.

Alex Olivera, mexický zástupce Centra pro biologickou rozmanitost, uvedl, že nová pravidla zavádějí proměnlivou škálu reakcí na situaci, která by ale vůbec neměla nastat. Ministerstvo zemědělství a rybolovu například uvádí, že použije 60 procent svých pracovníků pro vymáhání práva, pokud se v zakázané oblasti nachází 20 nebo méně rybářských lodí.

„To je hloupost. Čekají, až budou počítat lodě v oblasti označené jako ,místo s nulovou tolerancí', kde by neměla být ani jediná loď,“ komentoval opatření Olivera. „Pouštějí tam desítky člunů, tohle je konec konceptu nulové tolerance,“ řekl Olivera.

Další expert, který ale nechtěl být citován z obavy z následků, řekl, že nová pravidla neznamenají ochranu vaquity. „Zdá se, že úřady chtějí vaquitu dohnat k vyhynutí,“ konstatoval.

Boj rybářů s ochránci

V této oblasti Kalifornského zálivu pracují dvě lodě ekologické skupiny Sea Shepherd, jejichž posádky se snaží vytahovat z moře rybářské sítě – stále častěji přitom ale dochází ke konfliktům s lokálními rybáři, pro něž lov smuh představuje živobytí.

Smuha MacDonaldova
Zdroj: NOAA

Například v lednu dva rybáři narazili svým malým člunem do většího plavidla, které Sea Shepherd používá k vytahování sítí. Sea Shepherd později uvedl, že jeho plavidlo Farley Mowat vytahovalo z vod zálivu nelegální sítě, když lidé ze skupiny asi půl tuctu malých otevřených rybářských člunů začali na plavidlo házet benzinové bomby a zapálili příď a další část lodi.

Sítě zabavené plavidly Sea Shepherd jsou drahé, takže rybáři často obtěžují lodě ochránců přírody, aby se je pokusili získat zpět. Rybáři tvrdí, že od mexické vlády nedostali žádnou kompenzaci za ušlý příjem z rybolovu.

Ohrožený endemit

Horní část Kalifornského zálivu je jediným místem, kde vaquita žije. Těchto malých kytovců rok od roku ubývá, nejsou schopní migrace do míst, kde by byli méně ohrožení, ani se neumí naučit sítím se vyhýbat.

  • Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus, je takový, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt. Areály výskytu jednotlivých endemitů jsou rozdílné. Někdy se jedná o jednu lokalitu s rozlohou pouze několika metrů čtverečních.
  • Zdroj: Wikipedie

Mexické ministerstvo životního prostředí už dříve uvedlo, že pokles počtu vaquit a zmenšení oblasti, kde byly v posledních letech pozorovány, odůvodňuje zmenšení ochranné zóny, která teoreticky kdysi pokrývala většinu severní části zálivu.

Tato zóna, formálně známá jako „rezervace“ pro vaquity, začíná kolem delty řeky Colorado a táhne se na jih za rybářské město San Felipe a poblíž Puerto Peñasco.

Když se však počet vaquit snížil na několik desítek a poté na méně než tucet, rozhodli se vědci a ochránci životního prostředí, že se na „poslední odpor“ postaví v „zóně nulové tolerance“ – tedy v menší oblasti, kterou sviňuchy využívají nejintenzivněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.