Maďarští vědci protestují proti vládní reformě výzkumu. Chci zlepšit inovace, hájí se Orbán

Vědci v Maďarsku nesouhlasí se snahou vlády převzít kontrolu nad financováním výzkumu. Tento krok podle nich ohrožuje akademickou svobodu. Několik tisíc lidí vytvořilo lidský řetěz okolo sídla akademie věd a vyzvalo její vedení, aby se postavilo na odpor proti záměru vlády a hájilo nezávislost, napsala agentura AP. Protestující vědci podle agentury Reuters drželi nad hlavami knihy, aby tak vyzdvihli význam nezávislé vědy. Premiér Viktor Orbán změny hájí snahou o zajištění ekonomického přínosu výzkumu a lepším soustředěním zdrojů.

Maďarská vláda už vloni rozhodla o přesměrování finančních prostředků z akademie věd a minulý měsíc zahájila výběrové řízení na finanční prostředky – místo aby je přidělila výzkumným ústavům, které by je rozdělily podle svého uvážení.

Premiér Viktor Orbán argumentuje, že cílem vlády je zlepšit inovace ve vědeckém výzkumu. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle něj měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.

„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům v otevřeném dopise.

Pod akademii věd spadají ústavy s přibližně pěti tisíci výzkumníky, zabývajícími se nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Podle protestujících je v ohrožení budoucnost celé vědecké komunity.

Akademie, která provádí vědecký výzkum pomocí sítě specializovaných výzkumných institucí, je financována výhradně vládou. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).

Fyzik Zoltán Beréenyi se domnívá, že hlavním prohřeškem akademie je přílišná nezávislost na Orbánovi. „V dnešním Maďarsku se může leccos přihodit i na univerzitách a ve vědě. Víme, co se stalo Středoevropské univerzitě,“ poznamenal v narážce na školu založenou finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, která byla donucena odejít z Budapešti. „Jedinou věcí jsem si jistý – nejde o žádnou snahu zvýšit efektivitu výzkumu,“ dodal.

Obavy vědců

Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature. 

Parlament totiž v červenci schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe ani kdy by měla být provedena.

„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.

Vědcům vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.

Do března by mělo být přitom dokončeno hodnocení vědeckých institucí, podle něhož se rozhodne, jestli budou dále fungovat, sloučí se s jinými organizacemi – anebo úplně zaniknou.

Konec genderových studií

Tyto reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už bude přijímat nové studenty ve Vídni.

„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.

Maďarský premiér Viktor Orbán Sorose často kritizuje a obviňuje ho ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví. Kvůli tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla i Sorosova nadace Open Society Foundation (OSF). 

V polovině srpna se zase maďarská vláda rozhodla, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.

„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.

Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje tak svou zemi společenství demokratických národů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 2 hhodinami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 3 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.