Lidstvo vede nesmyslnou válku proti vlastní planetě, varuje OSN

Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi. Při příležitosti uveřejnění zprávy OSN nazvané „Usmiřování s přírodou“ to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Lidé podle dokumentu ničí přírodu a dělají ze Země neobyvatelnou planetu tím, že posilují klimatické změny, úbytek biodiverzity a znečišťují životní prostředí.

Zpráva se na rozdíl od předchozích dokumentů OSN zaměřuje hned na tři krize najednou a navíc světovým vůdcům jasně říká, jaké kroky by měli přijmout, aby odvrátili současný negativní trend vývoje. Navrhuje například proměnu daňové soustavy, ekonomických ukazatelů, jimiž se státy řídí, či toho, jakým způsobem získávají energii. Změn by podle ní měl doznat rovněž způsob, jakým lidé cestují, rybaří, pěstují zemědělské plodiny a co konzumují.

„Bez pomoci přírody nemůžeme prospívat či dokonce přežít,“ řekl Guterres. „Již příliš dlouho vedeme nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě,“ dodal.

Státy by podle dokumentu například měly přestat používat hrubý domácí produkt pro měření ekonomického úspěchu a nahradit jej ukazatelem, který bere v potaz vyčerpávání přírodních zdrojů. Zpráva rovněž volá po zdanění emisí oxidu uhličitého a přesměrování bilionů dolarů místo do „zvrácených“ dotací pro ropný průmysl a velkozemědělství směrem k „zeleným“ zdrojům energie a způsobům obdělávání půdy.

Kromě těchto systémových kroků by podle zprávy také měli lidé ve vyspělých zemích snížit svou spotřebu masa a méně plýtvat vodou a energiemi.

Nejlepší cesta, jak bojovat s chudobou

Předkládané změny by však podle Guterrese nevedly ke snížení životní úrovně či ukončení boje proti chudobě. „Naopak, usmíření s přírodou, zajištění jejího zdraví a využívání zásadních a podceňovaných výhod, které to s sebou přináší, je klíčem k prosperující a udržitelné budoucnosti pro všechny,“ dodal generální tajemník.

Současná environmentální opatření podle zprávy zdaleka nedostačují. Planeta stále směřuje k oteplení o tři stupně Celsia oproti úrovni před nástupem průmyslové revoluce, což by podle vědců mělo katastrofální důsledky pro životy lidí na mnoha místech světa. Miliony druhů čelí vyhynutí a 90 procent všech lidí žije ve znečištěném ovzduší, které způsobuje miliony předčasných úmrtí ročně.

Světoví lídři se letos mají setkat na dvou summitech pořádaných OSN, které se budou zabývat klimatem a biodiverzitou. „Víme, že jsme těžce selhali ohledně cílů zaměřených na podporu biodiverzity (stanovených v roce 2010),“ řekl jeden z předních světových expertů na ochranu životního prostředí a spoluautor nové studie Robert Watson. „Budu velmi zklamán, pokud budou (lídři) na těchto summitech mluvit jen o plánech a cílech. Musí se hovořit o činech – to je skutečně to zásadní,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...