Americký viceprezident Mike Pence ve čtvrtek při návštěvě Kennedyho vesmírného střediska v Houstonu předpověděl brzké ukončení spolupráce s Ruskem při cestách astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Stav, kdy jsou americké posádky nuceny využívat k dopravě na oběžnou dráhu ruské dopravní rakety, „velmi brzy skončí“, řekl Pence.
„Více než sedm let jsme byli nuceni létat do kosmu autostopem,“ řekl viceprezident. Mnozí Američané podle něj ani nevědí, že za dopravu na ISS Spojené státy Rusku platí: jedno místo v dopravní lodi Sojuz stojí 82 milionů dolarů.
„Slibuji vám, že brzy, velmi brzy budou američtí astronauti létat do vesmíru na amerických raketách, které budou startovat z území USA,“ řekl Pence a připomněl projekty pilotovaných letů Dragon společnosti SpaceX a CTS-100 Starliner firmy Boeing. Očekává se, že startovat na oběžnou dráhu s posádkou začnou už příští rok.
Spoléhat se na ruské rakety Sojuz byli Američané nuceni po ukončení projektu raketoplánů v roce 2011. Od té doby létali astronauti na ISS výhradně na ruských strojích.
Měsíc je dalším cílem
Pence rovněž hovořil o návratu amerických astronautů na Měsíc. „Vrátíme se na Měsíc, pošleme Američany na Mars a budeme zkoumat hlubiny vesmíru,“ řekl. NASA plánuje, že k rudé planetě vyšle pilotovanou misi s posádkou ve 30. letech tohoto století.
Návrat na Měsíc považuje americký prezident Donald Trump za krok k budoucím letům k Marsu. Americká administrativa proto v rozpočtu pro NASA na příští rok počítá s lunární misí jako s klíčovou.
Pence během projevu pochválil vznikající raketu SLS, kterou NASA vyvíjí. „SLS bude největší a nejsilnější raketa, jaká kdy byla postavena – se vší energií a se vší silou bude vynášet americké astronauty do vesmíru v lodi Orion,“ prohlásil.
Podle zveřejněných parametrů by měly první verze SLS dokázat dopravit na nízkou oběžnou dráhu 70 tun nákladu, pozdější pak přes 130 tun.
Prvenství nejsilnější rakety historie dosud drží americké Saturny V, které NASA používala pro lety k Měsíci. Nosnost Saturnu V činila 140 tun na nízkou oběžnou dráhu, která se nachází do zhruba 2 tisíc kilometrů nad povrchem. Doprava na vyšší oběžné dráhy je energeticky náročnější, proto nosnost raketových nosičů pro takovéto mise klesá.
