Experti varují: Umělá inteligence se dostane do špatných rukou, bude zabíjet a způsobí zlo v politice

Nová zpráva více než dvou desítek předních expertů na umělé inteligence upozorňuje, že tato technologie otevírá obrovské možnosti pro kybernetický zločin, politické manipulace, ale také čistě fyzické útoky.

Na stostránkové zprávě pracovalo 26 expertů ze čtrnácti tak prestižních institucí, jako jsou univerzity v Oxfordu a Cambridge, nebo nadace OpenAI, kterou provozuje Elon Musk. Tito experti bijí na poplach před možností zneužití umělé inteligence ze strany „kriminálníků, teroristů či zločineckých států“.

Ve zprávě píší, že v příštích deseti letech by mohla zvyšující se efektivnost umělé inteligence posílit počítačovou kriminalitu a teroristé by mohli více využívat drony či roboty. Odborníci také zmiňují možnost snadnější manipulace voleb na sociálních sítích prostřednictvím takzvaných internetových botů, což jsou počítačové programy, které pro svého majitele opakovaně vykonávají nějaké rutinní činnosti.

Nahrávám video

Tito odborníci vyzývají vlády a další vlivové skupiny k omezení těchto možných hrozeb. „Domníváme se, že útoky, které by snadnější přístup k umělé inteligenci mohl umožnit, budou obzvlášť účinné, přesně cílené a těžko odhalitelné,“ píše se ve zprávě.

Odborníci zmiňují i některé „hypotetické možnosti“ zneužití umělé inteligence. Teroristé by například mohli uzpůsobit systémy umělé inteligence používané třeba v dronech či samořiditelných dopravních prostředcích pro vyprovokování srážek a výbuchů.

Kdy zaútočí roboti?

Odborníci připomínají i možnost zneužití například úklidového robota v nějakém úřadu, který by se mohl dostat mezi jiné roboty, kteří připravují třeba jídlo. Takovýto robotí vetřelec by pak mohl pomocí výbušniny zaútočit na nějakého úředníka poté, co by jej identifikoval.

Podle jednoho z autorů zprávy a ředitele střediska z Cambridgské univerzity Seána Ó hÉigeartaigha by se mohla „s větším zneužitím umělé inteligence zvýšit zejména počítačová kriminalita“.

Větší záběr by mohly představovat i útoky pomocí tzv. spear phishingu, což je podvodná technika používaná na internetu k získávání citlivých údajů (útočník zasílá e-mail konkrétní osobě; pro tradiční phishing je typické rozeslání obrovského množství e-mailů).

Až vstoupí umělé inteligence do politiky

Velké nebezpečí vidí Seán Ó hÉigeartaigh „v možném zneužití umělé inteligence v politice“. „Již jsme zažili, jak se jednotlivci či skupiny snažili zasahovat pomocí internetu do demokratických voleb,“ připomíná a dodává: „Jestliže umělá inteligence umožní, aby byly tyto útoky silné, jednoduché na zopakování a složité na odhalení, mohlo by to znamenat velký problém pro politickou stabilitu.“

Umělá inteligence by mohla sloužit třeba i k výrobě falešných a velmi realistických videí, která by pak mohla být použita k diskreditaci politických činitelů. Do rozvoje umělé inteligence by se mohly zapojit i některé autoritářské státy, které by pak mohly s její pomocí snadněji sledovat své občany.

Není to poprvé, co se upozorňuje na možné zneužití umělé inteligence. V roce 2014 před tím varoval známý astrofyzik Stephen Hawking, k němuž se v poslední době přidal třeba podnikatel Elon Musk a další. Zveřejněny byly také zprávy například o možném užívání zabijáckých dronů.

Máme čas, ale krátí se

Tato nová zpráva přináší „nový pohled na část umělé inteligence, která by mohla přinést nové hrozby nebo změnit existující hrozby v oblastech počítačové, politické i lidské bezpečnosti“.
Umělá inteligence, která se objevila v 50. letech 20. století, je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. V posledních letech bylo dosaženo pokroku v oblastech kupříkladu vnímání, hlasového rozeznávání či obrazové analýzy.

„V současnosti ještě existuje rozdíl mezi rychlostí výzkumu a možnými aplikacemi novinek. Ještě je čas jednat,“ říká vědec z Oxfordské univerzity Miles Brundage. Právě na jeho pracovišti začala tato zpráva vznikat. „Na zmírnění těchto hrozeb by měli spolupracovat vědci na umělou inteligenci, vývojáři robotů a dronů i regulační orgány a politici,“ říká Seán Ó hÉigeartaigh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled