Více než dva miliony ptáků zabijí každoročně na Kypru pytláci a překupníci z toho mají tučné zisky. Hlavním viníkem je poptávka po kulinární specialitě, která se z nich na ostrově připravuje.
Dva miliony zpěvných ptáků zabijí pytláci ročně na Kypru. Aby turisté dostali kulinární specialitu
Záliba v pokrmech zvaných ambelopoulia podporuje na tomto ostrově pytláctví, které se stalo úplným průmyslovým odvětvím. Podle ochránců zvířat jsou úřady pasivní. Ptáci jsou chytáni na větve natřené lepidlem nebo do sítí. Statisíce migrujících opeřenců tak každoročně skončí v restauracích tohoto středomořského ostrova.
- Ambelopoulia je jídlo z vařených nebo nakládaných zpěvných ptáků, podávané v některých restauracích na Kypru. Od roku 1974 je jídlo nelegální, neboť zahrnuje odchyt volně žijících ptáků, jako pěnice černohlavá a červenka obecná.
„Je to ekologická katastrofa,“ uvádí sdružení na ochranu ptáků BirdLife Cyprus a připomíná, že nelegální vybíjení těchto tažných ptáků, zejména pěnice černohlavé, je v Evropské unii zakázáno.
Více turistů, více mrtvých ptáků
Loni na podzim zabili pytláci podle studie Britské královské společnosti na ochranu ptáků více než 2,3 milionu ptáků. Jde o prudké navýšení: v roce 2010 to bylo „jen“ 1,4 milionu.
Pytláci prodávají tucet ptáků za 40 eur (asi 1000 Kč) restauracím, které je pak diskrétně servírují na talíři zvaném ambelopoulia asi za 80 eur (2000 Kč).
„Nelegální chytání ptáků se stalo výnosným sektorem. Pytlák si může vydělat tisíce eur za rok, aniž by platil daně,“ vysvětluje Tasos Shialis, koordinátor kampaně na ochranu ptáků při BirdLife Cyprus.
Závažnost problému neunikla seržantovi Andymu Adamuovi, který pracuje na britské základně Dhekelia na jihovýchodě Kypru. Podle dohod, které vedly k nezávislosti Kypru v roce 1960, si Británie na tomto strategickém ostrově u bran Blízkého východu ponechala dvě suverénní základny.
Oblast základny Dhekelia zahrnuje mys Pyla, lokalitu, kterou si oblíbili tažní ptáci zastavující se na své cestě na Kypru. Seržant Adamu ukazuje nedávno zkonfiskovanou dvanáctimetrovou síť, která sloužila k chytání opeřenců.
Moderní technologie ve službách pytláků
Pytláci ze supermoderních zařízení přehrávají zpěv ptáků, aby svou kořist přilákali, pak na ně stříkají písek, aby je vystrašili, a ptáci se tak snadněji zapletou do sítí.
Neváhají vyhrožovat policistům. „V posledních letech zaútočili na několik policistů, mířili na ně puškami a stříleli, aby je zastrašili,“ říká Andy Adamu. Někteří překupníci najížděli vozem do policistů nebo na ně vypustili pitbuly.
„Vyhrožují nám. Nebereme to příliš vážně, ale když vám někdo přesně popíše místo, kde žijete, začnete o tom uvažovat,“ pokračuje Adamu.
Hlavním problémem je podle něho silná poptávka za strany kyperských restaurací. Ty však jsou mimo jeho jurisdikci, protože spadají pod kyperské úřady. Ty však zřejmě nemají o osud ptáků příliš zájem, soudí ochránci zvířat. Vládní plán proti pytláctví schválený v roce 2015 zůstává jen na papíře.
Letos dokonce jeden poslanec umístil na Facebook fotografii, na níž sedí u stolu s ambelopoulií, a doprovodil ji slovy: „Na shledanou v našich restauracích! Veselé svátky!“ Kyperská policie pověřená bojem proti pytláctví má rovněž značný nedostatek prostředků. Jednotka pro boj proti pytláctví má jen sedm členů, kteří musejí zároveň honit překupníky a sledovat restaurace.
„Je těžké to zastavit. Ambelopoulia je tradicí a nevím, co by Kypřany mohlo přesvědčit, aby ji přestali jíst,“ říká seržant Michalis Pavlides. Podle BirdLife však dnes už nejde o tradiční zvyklost, ale o „průmyslový byznys“.
