Čína je na hraně, šíření covidu nemusí zvládnout, varují epidemiologové

Pevninská Čína ohlásila za středu 1952 lokálních nákaz koronavirem a tamní úřady oznámily, že od začátku roku má země místně šířených symptomatických případů covidu-19 víc než za celý loňský rok. Mnohem horší situace je ale v Hongkongu, kde za 24 hodin našli více než 27 tisíc nových nakažených a umírají tam téměř tři stovky lidí denně.

V pevninské Číně už od začátku roku zaznamenali přes devět tisíc symptomatických případů covidu-19, přičemž za celý loňský rok jich bylo 8378. Od minulého týdne jsou infekce hlášené z celého území – Pekingu, Šanghaje, provincií Kuang-tung, Ťiang-su, Ťi-lin, Šan-tung i Če-ťiang na východním pobřeží. Podle úřadů se situace zhoršila minulý týden a může ohrozit čínskou ekonomiku.

Ve více než třímilionovém Čchang-čchunu na severovýchodě pozastavila výrobu automobilka Toyota, město je uzavřené. Čchang-čchun je střediskem provincie Ťi-lin, kde je nových případů vůbec nejvíc. Mezi jednotlivými městy tam mohou lidé cestovat pouze s policejním povolením. Uzávěra platí i v sedmnáctimilionovém průmyslovém středisku Šen-čen na jihu, kde lidé mají pracovat z domova. Dočasně tam byla zastavena městská doprava.

Přes přibývající nákazu nejsou hlášena nová úmrtí, takže Čína má od roku 2020, kdy byl v tamním Wu-chanu virus poprvé ohlášen, stále oficiálně 4636 mrtvých. 

„Znovu mám ten nepříjemný pocit… špatný pocit, který jsem měl před dvěma lety, když se Wu-chan v panice snažil zvládnout počáteční epidemii. Ten pocit mi říká, že by se události v Číně mohly rozšířit do celého světa. Doufám, že se mýlím…,“ napsal epidemiolog Eric-Feigl Ding na webu Medriva.

Izolační centrum v Hongkongu
Zdroj: ČTK

Podle něj je Čína v nejhorší situaci od první vlny ve Wu-chanu. Celkem je totiž v současné době více než padesát milionů obyvatel čínských velkoměst zasaženo nejsilnější formou lockdownů, které jsou spojené se zákazem vycházení. Dalších téměř čtyřiceti milionů lidí se týká částečný lockdown, tedy omezené vycházení z domovů.

Čína se bojí covidové „hongkongizace“

Podle Dinga se Čína snaží těmito lockdowny vyhnout osudu Hongkongu – v tomto sedmimilionovém městě teď umírá asi tři sta lidí denně. Situace je tam jedna z vůbec nejhorších za celou dobu pandemie po celém světě, dá se srovnat v podstatě jen s tím, co zažíval na jaře roku 2020 New York.

Řada epidemiologů navíc varuje, že úmrtnost v Hongkongu ještě ani nedosáhla vrcholu, na vysoké úrovni může vydržet až do května nebo do června. Případy navíc mohou klesnout na nízkou úroveň až v květnu nebo dokonce v červnu.

Přitom městu dochází místa už nejen v nemocnicích, ale také v márnicích. Hongkong byl přitom v opatřeních proti covidu stejně přísný jako pevninská Čína. A přesto nad vývojem pandemie ztratil kontrolu – ve srovnání se 44 dalšími zeměmi s vysokými příjmy je nyní úmrtnost v Hongkongu nejvyšší na světě. Kdyby se bralo toto město jako samostaný stát, pak by úmrtnost na covid na obyvatele byla pětkrát vyšší než v další zemi v pořadí.

Proč má Čína problém právě teď?

Největším rizikem je, že se covid začne v Číně šířit v metropolích, jako je například Šanghaj. Ta už byla částečně uzavřena, odklání se z ní lety, a dokonce je uzavřený i její přístav, který patří mezi ty nejdůležitější na světě.

Většina nákaz v Číně a Hongkongu připadá na variantu označovanou BA2. Ta se považuje za subvariantu omikronu, ale v řadě ohledů se od něj liší – bohužel často ve vlastnostech, které jí umožňují ještě lépe se šířit. Kvůli tomu většina evropských zemí včetně České republiky zaznamenává nejrychlejší růst právě této varianty.

Je tedy možné, že opatření, která zabírala v Číně oproti všem dosavadním variantám, už na tuto novou nestačí. Podle Dinga je pravděpodobné, že si toho jsou tamní experti dobře vědomí a mohou se připravovat na horší scénáře, jako je komunitní šíření v zemi. Nedávno se totiž začaly stavět další nemocnice. Například v Jilinu se staví jedno izolační centrum s kapacitou šest tisíc lůžek. Stavba probíhá 24 hodin denně, cílem je dokončit ho za pouhých šest dní.

Čína také nedávno schválila rychlé antigenní testy, které celou dobu pandemie odmítala. Podle Dinga je ještě brzo na to, aby se začal covid v Číně šířit opravdu explozivně, ale nárůst případů v zemi je. Navzdory lockdownům.

Zásadním problém pro asijského obra je, že zatímco v minulosti vždy řešil jen několik malých izolovaných oblastí, v současné době v Číně případů přibývá prakticky všude. Symptomatické případy jsou hlášeny v 23 z 31 pevninských provincií.

Rizikem je špatná proočkovanost

Čína sice očkovala rychle a rozsáhle, podle Dinga a řady dalších epidemiologů ale špatně. Více než polovina obyvatel pevninské Číny ve věku nad 80 let totiž není plně očkována alespoň dvěma dávkami – a jak opět potvrzuje situace v Hongkongu, právě tato skupina končí v nemocnicích a márnicích nejčastěji.

Současně platí, že ani proočkovanost nemusí populaci čínských seniorů dostatečně ochránit. K vakcinaci se totiž využívají místní očkovací látky, které mají podle řady studií i zkušeností z praxe nižšší účinnost – a to zejména právě u seniorů.

„Domnívám se, že Čína teď balancuje na hraně mezi tím, že těsně zvládne vlnu BA2, a tím, že nad virem zcela ztratí kontrolu, jako se to stalo v Hongkongu. Což, jak víme, by mohlo znamenat hrozné následky a obrovské ekonomické potíže, včetně narušení nejdůležitějších výrobních a exportních center světa,“ varuje Ding ve své úvaze. „To, co se v příštích týdnech stane v Číně, ovlivní celý svět. Covid ještě neskončil,“ uzavírá vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...